Ústecký kraj – Zajímá vás, ve kterém městě v Ústeckém kraji se lidem žije nejlépe? Připravili jsme pro vás jejich přehled. Server Obce v datech připravuje pro veřejnost přehled kvality života ve vybraných obcích podle 16 kritérií. Veřejnosti může pomáhat při rozhodování, kde chtějí žít, obcím pak může být vodítkem, na který problém se zaměřit a zlepšit tím životní úroveň ve městě.
1) Roudnice nad Labem
Nejlépe se v Ústeckém kraji žije v Roudnici nad Labem, která se podle indexu kvality života Obce v datech umístila na první příčce a celkové 117. pozici v rámci celé České republiky. V Ústeckém kraji zaujímá 1. místo, co se týče zdraví a životního prostředí a 3. místo v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání.
2) Lovosice
Druhé místo zaujaly Lovosice. V porovnání celé republiky jsou na 140 pozici. V regionu obsadily 6. místo úrodně zdraví a životního prostředí a 2. místo v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání.
3) Litoměřice
Bronzovou příčku si zasloužily Litoměřice. V republice se drží na 163 místě. V Ústeckém kraji jsou na 1. místě v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání a na 6. místě úrovně zdraví a životního prostředí.
4) Děčín
„Bramborovou medaili“ má Děčín, na 172. příčce se umístil v rámci republiky. 2. místo zaujímá v kraji v rubrice zdraví a životní prostředí a 7. příčku v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání.
5) Ústí nad Labem
Krajské město Ústí nad Labem si drží 5. příčku a 178. v rámci republiky. Co se týká zdraví a životního prostředí obsadilo v kraji 3. místo a 15. příčku v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání.
6) Bílina
Šestou pozici zaujala Bílina. Kraji je na 12. místě v rubrice zdraví a životní prostředí a na 5. v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání. V rámci republiky se dostala na 185. příčku.
7) Teplice
Lázeňské město Teplice je na sedmém místě v kraji. V porovnání s městy v České republice jsou Teplice na 188. místě. 8. příčku získaly za zdraví a životní prostředí, na 12. místě jsou v indexu materiálního zabezpečení a vzdělávání.
8) Varnsdorf
Osmičku "nejlepších" v našem kraji uzavírá Varnsdorf. 5. místo si zasloužil za zdraví a životní prostředí a 8. za materiálního zabezpečení a vzdělávání. V rámci republiky je na 189 místě těsně za Teplicemi.
9) Louny
Nejlépe z „odpadlíků“ si vedou Louny. V celkovém žebříčku 206 sledovaných obcí zaujímají 193. příčku. Přestože v Lounech sídlí nemocnice Agel, dle žebříčku v dostupnosti nemocniční péče pro obyvatele jsou na tom Louny nejhůř z celého kraje. Louny doplácejí také na vysokou nehodovost a úbytek mladých lidí, ale i obyvatelstva celkově. Naopak si vedle výborně v indexu sounáležitosti i v zájmu o volby.
Nejvyšší příčky v kraji dosahují i u indexu dostupnosti kvalitních středních škol.
10) Chomutov
Chomutov zaujímá poslední příčku v kraji v indexu chráněných území, předposlední v nezaměstnanosti, počtu znečišťovatelů a také v zájmu o obecní a krajské volby. Tak jako většina měst Ústeckého kraje je v zelených číslech u indexu finanční dostupnosti bydlení, pak také ještě v indexu železniční dopravy.
11) Kadaň
Kadaň má na počet obyvatel velmi málo dostupných lékáren. Chybí také praktičtí lékaři, naopak problém není u dětských lékařů. Nezaměstnaní si tu mohou vybírat z nabízených pozic prostřednictvím úřadu práce nejlépe z celého kraje. Pokulhává také v indexu silniční sítě (Obsah území, kam je možné dojet za 30 minut autem od radnice obce) – s ohledem k tomu, že Žatec leží v zemědělské oblasti, je to celkem logické.
12) Podbořany
Podbořany se mohou chlubit nejlepší dostupností dětských lékařů, i z hlediska celého Česka si v tomto ohledu vedou dobře – zaujímají 10. příčku. Podbořany také mají nejvyšší kapacitu základních škol v Ústeckém kraji, dobře si vedou i u mateřských škol, pravý opak je u středních škol (15. místo). Tomuto městu chybí občanská vybavenost z hlediska trávení volného času – index restaurací – 16. příčka, index kin – 15. místo.
13) Žatec
Žatec doplácí na index hazardu, překvapivě na nízký počet restaurací a index chráněných území (Plocha chráněných území v okruhu 30 kilometrů od radnice obce) a index znečišťovatelů) – u všech zaujímá 14 příčku v kraji. Naopak první příčka mu patří u indexu stěhování mladých, dosahuje takové hodnoty, která ukazuje, že se do města stěhuje více lidí ve věku 20-34 let, než se jich stěhuje z pryč.
14) Rumburk
Rumburk doplácí hlavně na kategorii vztahy a služby (kategorie zahrnuje indexy z oblastí – dostupnost služeb, doprava, bezpečnost a aktivita a pohyb občanů), kde zaujímá v krajském srovnání poslední příčku. Nejhorší má i index průměrné délky života. A to přestože boduje jak v žebříčku indexu znečišťovatelů, znečištění ovzduší a dojezdu do nemocnice. Problematické je v tomto městě získávání pracovních pozic, a to jak prostřednictvím úřadu práce, tak na pracovních portálech. Poslední příčku v kraji má také u indexu bankomatů (počet bankomatů v dojezdové vzdálenosti do 30 minut od radnice obce a počet bankomatů na území obce vztažený na počet obyvatel). Stejně tak jako Most a Litvínov se může Rumburk chlubit finanční dostupností bydlení.
15) Most
Most ztrácí v indexu zdraví a životní prostředí. Poslední příčka, a to dokonce v celém Česku, mu patří v oblasti materiálního zabezpečení a vzdělání, což obecně zahrnuje zaměstnanost, ekonomickou úroveň a vzdělání. Z hlediska krajského srovnání mu poslední příčka patří i u indexu sounáležitosti (počet spolků a zájmových sdružení se sídlem na území obce vztažený na počet obyvatel), u indexu znečišťovatelů, indexu nezaměstnanosti a u indexu kapacity mateřských škol. U posledně jmenovaného by se mělo v příštím roce projevit navyšování kapacity mateřinek, do kterého v letošním roce město investovalo finance v řádu milionů. Zelených čísel dosahuje Most v indexu železniční dopravy a v indexu finanční dostupnosti bydlení, kde je na 4. příčce v Česku a 2. příčce v Ústeckém kraji.
16) Litvínov
V Ústeckém kraji se dle vybraných parametrů žije nejhůře v Litvínově. Litvínovu v hodnocení škodí hned několik indikátorů. Přestože leží na úpatí krásných Krušných hor, z hlediska Zdraví a životního prostředí, což shrnuje dostupnost zdravotní péči, zdravotní stav obyvatelstva a stavu životního prostředí je na tom z 16 sledovaných město Ústeckého kraje nejhůře. Poslední příčka mu patří i v indexu hmotné nouze, což zahrnuje počet vyplacených příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení v obci vztažený na počet obyvatel. Logicky je toto dáno tím, že v Litvínově je největší sociálně vyloučená lokalita v republice, a to janovské sídliště. Předposlední je Litvínov také v indexu přírůstku obyvatelstva. Dosahuje hodnoty 1,9. Tzn., že obyvatel ubývá. V zelených číslech se Litvínov pohybuje v indexu finanční dostupnosti bydlení a v indexu hazardu. S ohledem na zákaz technických herních zařízení (čím nižší je jejich počet v obci, tím je to hodnoceno pozitivněji), zaujímá Litvínov v tomto ohledu 1. místo v Ústeckém kraji a získává zde plný počet bodů (stejně tak Chomutov, Kadaň).
