Ústecký kraj - I když se počasí mezi lety často výrazně mění, z dlouhodobých pozorování se dá odhadnout pravděpodobnost, s jakou můžeme v Česku počítat s Vánocemi na sněhu. Bývají častěji na sněhu nebo na blátě? V následující zprávě se ohlédneme zpět za Vánoci na našem území i v jednotlivých krajských městech. Dozvíte se, jak často ležel na Štědrý den sníh nebo jaké sněhové a teplotní extrémy naměřili na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu.
Teplota vzduchu
Průměrná denní teplota vzduchu pro 24. prosinec je −0,4 °C (za období let 1991–2020).
Nejteplejší Štědrý den s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C, jsme na území ČR zaznamenali v roce 1980. Druhý nejteplejší byl Štědrý den roku 1967 s průměrnou teplotou 5,8 °C. Naopak nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,5 a −10,3 °C.
V loňském roce byla průměrná teplota vzduchu na našem území 4,7 °C. Nejtepleji bylo v Praze, Klementinu, kde průměrná denní teplota vzduchu měla hodnotu 8,6 °C. Nejchladněji bylo loni na Sněžce (−4,0 °C).
Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území ČR na Štědrý den pod 0 °C. Zažíváme tedy sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let.
Nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii, 14,5 °C, jsme zaznamenali v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977. Nejnižší minimální teplotu vzduchu jsme naměřili v roce 2001 na Šumavě. Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum −31,5 °C. V mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod −35 °C.
Sněhová pokrývka
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce (194 cm) zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd. V Krkonoších měla nejvíce sněhu (171 cm) stanice Labská bouda. V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře, a to 174 cm. Krušnohorský Klínovec zaznamenal 142 cm a na Šumavě jsme na Filipově Huti naměřili 164 cm. V Ostravě jsme zaznamenali celkovou výšku sněhové pokrývky 31 cm, v Brně 20 cm a v Liberci dokonce 40 cm. Ale například na stanici Praha, Karlov ležely pouze 4 cm.
V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm. Rekordní výšku sněhové pokrývky v historii jsme na Štědrý den naměřili v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě, kde leželo 215 cm sněhu.
V loňském roce ležel sníh kromě hor jen ve východní polovině našeho území, a to i v nížinách. Například v Ostravě a v Olomouci byly ráno 2 cm sněhu. Maximum sněhu bylo na Šumavě, stanice Blatný vrch zaznamenala výšku sněhové pokrývky 64 cm.
Nový sníh
Nejvyšší přírůstek nového sněhu v průměru na našem území zaznamenali meteorologové v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech. Nejvíce nového sněhu jsme tehdy zaznamenali na stanici Velké Karlovice, Kasárna v Beskydech (36 cm).
Nejvíce nového sněhu na stanici, celkem 40 cm, napadlo na Štědrý den na Špičáku (973 m n. m.) v roce 1970.
Štědrý den v našich krajských městech
Nejtepleji bylo na Vánoce v Ústí nad Labem v roce 2014, kdy bylo 11,9 °C. Největší zima byla naopak v roce 1963, a to -17,8 °C
Nejchladnější Štědrý den zažili obyvatelé Pardubic v roce 2001, kdy minimální teplota vzduchu klesla až na −23,5 °C.
Nejtepleji měli na Štědrý den v Českých Budějovicích v roce 1977 s maximální teplotou vzduchu 14,2 °C.
Nejvíce nasněžilo v Brně v roce 1981. Denní přírůstek sněhu na stanici Brno, Tuřany byl 15 cm. Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo v Liberci v roce 1981, a to 40 cm. V Ústí nad Labem bylo na Vánoce 1981 celých 28 cm sněhu.
Na pražských stanicích napadlo nejvíce nového sněhu na Štědrý den v roce 1970, kdy na stanici Praha, Karlov zaznamenali 10 cm nového sněhu a na stanici Praha, Ruzyně dokonce 13 cm nového sněhu. Od té doby nebylo dne 24. prosince na pražských stanicích zaznamenáno více než 5 cm nového sněhu.
