Nejsilnější tornáda v dějinách řádila i na západě a severozápadě Čech
Takto vypadá tornádo o síle F3 až F4. Takové bylo nyní na Moravě. Snímek je z Minnesoty v červenci 2020. Foto: BRAD NELSON
Zajímavosti

ČR - Není horších bouřek než těch supercelárních. Sahají až k tropopauze (která se v našich zeměpisných šířkách nachází ve výšce okolo 12 km) a jsou charakteristické velmi prudkými nárazy větru, velmi intenzivními srážkami, resp. extrémním krupobitím, a v neposlední řadě destruktivními tornády. Tzv. supercely se od klasických bouřek odlišují tím, že rotují kolem své osy, resp. mají mezocyklónu. A právě v ní dochází ke vzniku tornád.

Domovem supercel jsou Spojené státy americké, kde každoročně napáchají škody v řádech miliard dolarů (tj. v řádech desítek až stovek miliard korun), mimo jiné kvůli tornádům, které je doprovázejí. Ve Státech se supercelám daří z toho důvodu, že zde pravidelně dochází ke střetům relativně chladného vzduchu z amerického západu/severozápadu s teplým a vlhkým vzduchem z Mexického zálivu. Avšak objevují se i ve střední Evropě, a to už poměrně dlouhou dobu.

Oficiálně prvním zaznamenaným tornádem na území dnešní České republiky je tornádo, které se koncem července 1119 prohnalo Prahou. Předpokládá se, že se jedno o tornádo o síle F3 až F4. Takovou sílu mělo i tornádo, které ve čtvrtek zdevastovalo jih Moravy. Tornádo F3 je doprovázeno větrem o rychlosti 254 až 332 km/h, F4 pak větrem o rychlosti 333 až 418 km/h.

Od roku 1119 do současnosti v našich končinách bylo zaznamenáno více než 110 tornád. Některá, docela silná, i v západních a severozápadních Čechách. Třeba v roce 2000, 11. června, se s tornádem střetlo Chomutovsko. Mělo sílu F2, tedy bylo doprovázeno větrem o rychlosti 181 až 253 km/h. O pět let později, v noci z 29. na 30. července 2005, supercela udeřila v Krušných horách. Podle všeho ji doprovázelo tornádo, které prošlo několika obcemi v okolí Klínovce (okresy Chomutov a Karlovy Vary). Mělo sílu F2.

K čemu ti meteorologové vlastně jsou… Zvláště v případě náhlých katastrof velice skloňovaná otázka. Možná jste to zažili i Vy. Před x lety jste seděli na zahradě poslouchajíc rádio, vědíc, že se blíží výrazná studená fronta, na které se měly tvořit intenzivní bouřky, resp. supercely. Tehdy předpověď obsahovala varování před tornády. A to není jediný případ, kdy se v předpovědích objevila zmínka o možném výskytu tornáda. Nic se ale nestalo a zpětně to tedy vyznělo jako poplašná zpráva.
Upřímně, meteorologie přiznává, že většinu pochodů v atmosféře (troposféře) stále nechápe. A navzdory technologickému pokroku v posledních dvou dekádách je nemožné předem předpovědět, kdy a kde přesně se objeví bouřka/supercela, natožpak tornádo.

Ve čtvrtek tornádo udeřilo nejen na jihu Moravy, ale s největší pravděpodobností i v Luhačovicích a na Lounsku. Povaha škod tomu nasvědčuje. Ano, vědělo se, že budou ideální podmínky pro vznik supercel a potenciálně i tornád, avšak upřímně – i kdyby se před tornády varovalo, kdo by to bral vážně?

REKLAMA
REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru