Kadaň – Na 11. března připadá Evropský den mozku. Lidé si jej každoročně připomínají v České republice od roku 1998. Odborníci při něm seznamují veřejnost s výzkumem lidského mozku, informují o nových poznatcích a připomínají riziko neurologických onemocnění.
Při této příležitosti mluvčí Nemocnice Kadaň Karolína Odlasová vyzpovídala neuroložku Štěpánku Fafejtovou, která zde působí dva roky.
Proč je důležité věnovat pozornost zdraví mozku a co bychom měli dělat, abychom ho udrželi v dobré kondici po celý život?
Ne nadarmo se říká, že ve zdravém těle, zdravý duch. Mozek je nedílnou součástí našeho těla, tak o něj musíme správně pečovat. Důležitý je nejen zdravý pohyb, procvičování myšlení, racionální strava, ale i dostatečný spánek. To vše přispívá ke spokojenému životu a udržování správných mozkových funkcí. Bez správně fungujícího mozku trpí nejen pacient, ale i jeho blízcí.
Jaké faktory mohou ovlivnit zdraví mozku a jak můžeme minimalizovat rizika jeho poškození?
Pro správnou činnost mozku bychom se měli správně stravovat, myslet na vitamíny, dbát na dostatečný příjem vody, neužívat drogy, alkohol pít jen v omezeném množství a příležitostně a samozřejmě nekouřit. Se špatným životním stylem jsou pak spojena onemocnění jako vysoký krevní tlak a poruchy lipidového mechanismu, což jsou jedny z největších rizikových faktorů pro vznik cévní mozkové příhody. Některá onemocnění mozku jsou podmíněna také stresem nebo poruchami imunity. U genetických nemocí centrálního nervového systému toho ještě dnešní medicína stran prevence moc nevymyslí.
Existují konkrétní cvičení nebo mentální aktivity, které mohou pomoci udržet mozek v dobré kondici?
Každý člověk by měl svůj mozek hlavně racionálně používat. Dnešní společnost nad fakty omezeně přemýšlí, nesnaží se aktivně řešit problémy běžného života, nečte, nehraje stolní hry. Také stres a s ním spojená farmakologická léčba nám moc nepomáhá. Nežli „zobat“ tabletky na deprese, lepší zvolit psychoterapii, koníčky a zdravý pohyb.
Jakou roli hraje strava při zdraví mozku?
Strava je pro správnou činnost mozku nesmírně důležitá. Měli bychom volit středomořskou kuchyni s dostatkem minerálů, vitamínů, vlákniny a omega 3 mastných kyselin. Nutné je omezit živočišné tuky a cukry, nepřejídat se. Jistě bychom neměli zapomínat na dostatečný pitný režim.
Jaké potraviny jsou pro mozek nejprospěšnější a jaké bychom měli omezit?
Strava bohatá na vitamíny (například vitamín D), bílkoviny a minerály. Namísto tučné tlačenky k večeři raději zvolte například zeleninový salát s orestovaným kuřecím masem. Nesmíme však rovněž zapomínat, že hřešit (i ve stravě) je lidské, tak všeho s rozumem.
Jaký vliv má spánek na zdraví mozku?
Dostatečný a pravidelný spánek je součástí našeho bytí. Bez pravidelného odpočinku mozek utaháme. Spánková deprivace je ještě nyní v některých oblastech používána jako nástroj krutého mučení, tak se dobrovolně nemučme. Spánková hygiena bez usínání s mobilem v ruce či ve správně vyvětrané místnosti by měla být samozřejmostí.
Jaký vliv má fyzická aktivita na zdraví mozku?
Aerobní i anaerobní fyzická aktivita přispívá nejen k celkové tělesné kondici, ale i k psychické pohodě, která je pro činnost mozku nesmírně důležitá. Nemusíme běhat maratony, ale procházka několikrát do týdne se 6000 kroky je doporučována například u epileptiků. V poslední době je takovým populárním trávením volného času třeba nordic walking.
Je užívání doplňků stravy skutečně tak prospěšné?
Člověk je všežravec. Pojďme jíst racionálně a nemusíme utrácet tisíce v lékárně za nesmyslné doplňky stravy. V zimních měsících je ale důležitý příjem vitamínu D, který nám při nízkém slunečním svitu a nedostatku ryb v potravě, ve středu Evropy, chybí. Vhodné jsou ale i doplňky stravy s vitamínem B.
Jak rozpoznat první příznaky zhoršující se funkce mozku jako je demence nebo jiné neurologické problémy? Co je normální a co by mělo vyvolat obavy?
U cévní mozkové příhody je důležité na varovné příznaky reagovat ihned. Pokud se u pacienta náhle objeví porucha hybnosti nebo citlivosti končetin, pokles ústního koutku, závrať či porucha řeči, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Demence se většinou dostaví plíživě, a to zapomínáním běžných věcí aktuálního života.
Jaké jsou nejběžnější neurologické poruchy, které ovlivňují mozek, a jak se s nimi dá účinně bojovat?
Mezi nejběžnější neurologické poruchy patří cévní mozková příhoda, kořenové bolesti končetin u výhřezu meziobratlových plotének, Parkinsonova nemoc a epilepsie. Demence je multioborová záležitost v těsné spolupráci s psychiatrií.
Existuje prevence Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby? Jaké jsou pokroky v léčbě těchto nemocí?
Současná medicína přináší řadu pokroků v léčbě neurodegenerativních onemocnění. Ve výzkumech jsou hlavně preparáty biologické a genové terapie, nicméně tkáň centrálního nervového systému je tak komplikovaná, že vývoj k lepším zítřkům je náročný nejen vědecky, ale i finančně.
Proč jste se stala lékařkou a proč jste si vybrala neurologii?
Obor neurologie jsem si vybrala proto, že mě baví přemýšlet a opravdu nejsem zručný typ pro chirurgické obory. Neurologické diagnózy nejsou jen bílé a černé, jsou černobílé a mnohdy velmi komplikované. Do oboru mě uvedl profesor Zdeněk Ambler (přednosta Neurologické kliniky Lékařské fakulty UK v Plzni). Byl pro mě guru neurologie a naučil mě tento obor opravdu milovat. Jen mě mrzí, že choroby nervového systému jsou mnohdy obtížně až nemožně kauzálně léčitelné, což bývá někdy trochu demotivující.
Co máte na své práci nejraději?
Nejraději mám, když za mnou přijde prakticky již zdravý pacient, kterého jsem vyléčila třeba z těžké cévní mozkové příhody. Uzdravení a slušní pacienti jsou prostě balzámem na duši a energií k mé další práci.
Jaké jsou nejčastější potíže, které přivedou pacienty k Vám do ordinace?
Nejčastěji vidím pacienty s bolestmi zad.
Co považujete za největší úspěch v oblasti neurologie za posledních několik let?
Rekanalizační metody u tepenných uzávěrů u cévních mozkových příhod a pokrok ve farmaceutickém ovlivnění demyelinizačních onemocnění (například roztroušená skleróza) a u epilepsie.
