Mořští živočichové "pluli" divákům na dosah ruky. Foto: jip
Louny

Litvínov – Do sálu zámku Valdštejnů nejprve vplula loď na klidné hladině moře, zakotvila a přilákala zvědavé obyvatele podvodního světa. Magicky snové večerní představení bylo součástí výstavy Kabinet divočina – svět skrytý za očima, která je v zámku Valdštejnů je k vidění už jen do neděle 1. září.

Úžasnou atmosféru unikátního přestavení Sen v Sargasovém moři dodávala i živá hudba v podání manželů Ireny a Vojtěcha Havlových. Jde o hudebníky, kteří se mimo jiné mohou pochlubit tím, že získali cenu Český lev za hudbu k filmu Křižáček.

Sál zámku Valdštejnů postupně zaplnily světelné loutky podmořského světa. Tvůrce Jan Kindl do přestavení zapojil i diváky, kteří pomocí rybářských prutů nechávali jednotlivé mořské tvory „plout“ nad hlavami ostatních diváků. Foto: jip

Výstava tvorby tří spřátelených tvůrců je k vidění v Litvínově po celé léto, večerní představení bylo jejím pomyslným vyvrcholením představujícím další část tvůrčí činnosti, jíž se věnuje Jan Kindl, který je tvůrcem Divadla loutek Karlovy Vary.

Postavičky z divadelní představení Duch lesa zaujmou nejen nejmenší návštěvníky výstavy. Foto: jip

Jan Kindl na výstavě prezentuje i další loutky, a to z představení Duch lesa, s nimiž uchvacuje nejen dětské publikum. V jedné z místností je dokonce postavena téměř kompletní scéna z této hry. V další místnosti pak návštěvníci obdivují jeho světelné objekty, tedy lampy vytvořené z přírodních materiálů, které podněcují fantazii i v dospělých. Vesměs v nich rozpoznají různé kukly a larvy, ale třeba i velkou ocasní ploutev velryby. „Dřevo, hedvábný papír nastříhaný to určitých tvarů, čímž při rozsvícení lampy vytváří zajímavé struktury, žárovka, dráty. Záleží na velikosti lampy, ale mohu ji tvořit i dva měsíce,“ zamýšlí se nad náročností výroby Jan Kindl.

V této místnosti jsou opět schválně zatemnělá okna, aby vynikly rozsvícené lampy, které tvoří Jan Kindl. Foto: jip

Inspiraci Jan Kindl čerpá v přírodě. Lampy připomínají různé larvy či kokony. Foto: jip

 

Jednu z výstavních místností instaloval mladý umělec Marek Filip – znázorňuje les duchů. „Jde o jednotlivé kmeny, přičemž na každém z nich je maska, která znázorňuje duši toho stromu, což v podstatě vytváří totem,“ vysvětlil umělec před vernisáží výstavy, která se uskutečnila 4. července.

Jednotlivé kmeny stromů Marek Filip nejprve opálil do černa. Foto: jip

Veškerý materiál k tvorbě nachází v lese, s výjimkou stříbra. Využívá paroží, nalezené lebky zvířat. Zajímavé jsou také dvě masky vytvořené ze zvířecí kůže. „Jedna je z kůže divokého prasete a druhá z kozla – obě kůže jsem dostal, musel jsem je samozřejmě zpracovat, takže je za tím spoustu práce,“ podotýká Marek Filip.

Jedna z masek je z kůže divokého prasete, druhá z kůže kozla. Foto: jip

Jeho les duchů má v sobě mocnou symboliku. „Jde o odkaz, že v přírodě je vše živé a cosi z toho přetrvává i po smrti,“ podotýká umělec z Karlových Varů, který se nechal inspirovat starými šamanskými kulturami a smyslem jeho tvorby je vyjádřit úctu k přírodě a všemu živému. Návštěvníci výstavy mohou obdivovat, s jakou pečlivostí jsou jednotlivé masky zdobeny, často formou intarzie. „Jen, než lebku dokonale vyčistíte, trvá to několik týdnů, pak teprve přichází na řadu broušení ornamentů. Ve srovnání s maskami z kůže je to ale snazší a kratší práce,“ uzavírá Marek Filip.

Aby v lese duchů byla správná lehce potemnělá atmosféra, jsou okna místnosti zatemněná dvěma plátny malíře Romana Hudziece. „Jde o igelity, které používám při tvorbě k otisku, abych vytvořil zrcadlový efekt,“ vysvětloval Roman Hudziec při komentované večerní prohlídce, která předcházela speciálnímu večernímu představení. I on, stejně jako jeho kolegové čerpá inspiraci v přírodě, konkrétně v lese. „Nejčastějším předobrazem pro mé obrazy je přírodní rezervace Mionší v Beskydech a lužní lesy na soutoku Vltavy a Labe,“ prozradil Roman Hudziec, který tvoří akrylovými i olejovými barvami, ale také kresby tuží na akrylovém podkladu.

Roman Hudziec na svá plátna přenáší tajemnou atmosféru hlubokých lesů. Foto: jip

V bukových lesích v Mionší, což je de facto prales, je podle zkušeností tohoto umělce tajuplná atmosféra i za parného léta. „I tehdy tam dopadá asi jen 7 % světla, člověk se poměrně rychle rozkouká a vidí dobře, takže si tento zajímavý fakt vůbec neuvědomuje. Paradoxně je tam mnohem více světla v zimě, ale já mám rád melancholickou atmosféru,“ podotýká malíř, které konkrétní předobrazy rád převádí do abstraktní formy.

Celá výstava, s výjimkou loutek z představení Duch lesa, je prodejní.

REKLAMA
REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru