Krásné Březno - Po loňském úspěšném odchovu kajmánků malých se Zoo Ústí nad Labem může pochlubit dalším významným mládětem. Opět se jedná o ojedinělý odchov celoevropského významu, neboť podle údajů mezinárodní evidence www.species360.org jsou za posledních 12 měsíců známy pouze tři další zoologické zahrady v Evropě, které uvádějí rozmnožení tohoto druhu.
Mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová přiblížila, že úspěšným druhem je korovec mexický. „Naše zoo chová současnou skupinu jednoho samce a dvou samic od roku 2013, ale již v roce 1986 jsme vystavovali jednoho jedince tohoto druhu, samce, kterého jsme získali od soukromého chovatele. Od roku 1994 jsme chovali i skupinu korovců jedovatých, které jsme v roce 2003 z chovatelských důvodů zapůjčili do Zoo Jihlava. V té době se jednalo o velice vzácná zvířata a současným chovem obou druhů korovců se mohla pochlubit málokterá zoologická zahrada,“ vzpomíná Věra Vrabcová.
Současné trio korovců mexických mohou návštěvníci najít v přízemí pavilonu exotária, i když u nich momentálně probíhá zimování, což znamená, že je v expozici vypnuto výhřevné světlo a teplota je udržována mezi 16 a 18°C. „Tento klidový režim zde panuje zhruba od poloviny prosince do konce února, je to vlastně součást stimulace k páření a kladení vajec. Stejně probíhala příprava i v loňském roce, ale když na konci července 2017 samice nakladly do připraveného substrátu vejce, byl jsem trochu překvapen, neboť zvířata jsou ještě poměrně mladá. Snůšku jsem pečlivě sledoval, vejce jsem pravidelně odebíral do inkubátoru, ale postupně se ukazovalo, že pouze jedno z celkového počtu 16 kusů je oplozené. Mládě se začalo líhnout v pátek 12. ledna, tedy po 165 dnech inkubace, a trvalo zhruba den, než se dostalo z vajíčka celé ven. Je v pořádku, životaschopné a zdravé,“ dodává chovatel František Šubík.
Kromě ojedinělého odchovu se mládě korovce mexického stalo v ústecké zoo zároveň prvním mládětem roku 2018. Je umístěno v samostatném teráriu v zázemí, takže návštěvníci jej bohužel neuvidí. První týdny není potřeba předkládat žádnou potravu, mládě vstřebává živiny ze žloutkového váčku, zhruba po 3-4 týdnech mu budou nabídnuta myší holátka, popř. vajíčko. V přírodě se korovci živí ptačími a plazími vejci či drobnými obratlovci (savci, ptáci). Jejich domovinou je západní pobřeží Mexika a Guatemaly, kde žijí v pouštních oblastech a v listnatých lesích. Největší zajímavostí je to, že patří k několika málo jedovatým ještěrům na světě, u kterých se vyskytují jedové žlázy. Kromě obou druhů korovců je to ještě vzácný varanovec bornejský, který žije výhradně na severu Bornea, a podle posledních výzkumů se jako jedovatý uvádí i varan komodský. Jed korovci do rány nevstřikují jako jedovatí hadi, do těla kořisti jim stéká po mělce rýhovaných zubech spolu se slinami z ústní dutiny. V přírodě nemají mnoho přirozených nepřátel, ohrožuje je ztráta životního prostředí, lov, popř. požáry.
