Žiželice – SDH ze Žiželic ukázal, že práce hasičů není jenom o hašení požárů, ale o tom, že by si lidé měli pomáhat navzájem. V sobotu proto splnili sen postiženému Martinu Nedelkovi.
Martin Nedelka se narodil s postižením, kvůli kterému se nenaučil číst ani psát. I když už je dávno dospělý, stále je na úrovni malého dítěte. Jeho tatínek se o něj stará úplně sám a jen kvůli tomu, aby mohl chodit do práce, využívá přes týden pro syna stacionář.
Martina a jeho otce zná starostka obce už nějakou dobu. „Dozvěděla jsem se, že Martínek má moc rád hasiče a proto jsem požádala náš místní sbor, jestli by ho v rámci kondiční jízdy nemohli svést v hasičském autě,“ řekla starostka Žiželic Helena Makuková. Hasiči okamžitě souhlasili, a aby to nebylo jenom o té jízdě, připravili pro Martina malé překvapení. Spolu s panem Nedelkou se domluvili, že je oba vyzvednou v sobotu dopoledne přímo u nich doma v Žatci.
Martin, aniž by o něčem věděl, stál prý před vchodem, oblečený v hasičské uniformě a oči mu zářily. „Myslím, že nás všechny to na chvilku dojalo, jak málo může někomu stačit ke štěstí. Ta radost byla tak upřímná!,“ řekla Lenka Urbánková, členka sboru.
Martínka hasiči usadili na čestné místo do kabiny vedle velitele. Bylo prý vidět, jak se cítí důležitě a jak moc si to užívá. Velitel poté provedl Martina i jeho tatínka místní zbrojnicí.
Mezitím hasiči připravili venku před vraty dráhu. Oba návštěvníky oblékli do zásahových obleků a vyrazili na fingovaný požár pizzerie. Dvojice si prý vedla naprosto profesionálně! Na začátku dráhy museli oba smotat hadice, pak odvalit barel k místu, kde čekaly kbelíky s vodou. Každý následně uchopil jeden z nich a donesl ho k ruční stříkačce. Tu naplnili až po okraj – otec pumpoval a syn hasil.
To ale nebylo všechno. Martin si také vyzkoušel, jaké to je, když se hasič nadýchá kouře. Hasiči ho totiž položili na nosítka a odnesli na čistý vzduch do zbrojnice. Šlo ale jenom o improvizaci.
„Toho nejšikovnějšího hasiče jsme za skvěle odvedenou práci odměnili balíčkem a i jeho pomocník tatínek od nás dostal malou drobnost,“ sdělila Urbánková.
Po tak náročném zásahu bylo nutné se posilnit. O to se postarala paní starostka, která všem přivezla pizzu. „Bylo to úžasné dopoledne, na které budeme všichni jistě dlouho vzpomínat. Bylo nám ctí, že jsme mohli udělat radost jednomu úžasnému klukovi a jeho ještě úžasnějšímu tatínkovi. Oba dva pak velitel vyvezl ještě na projížďku, na jejímž konci jsme se rozloučili. Určitě jsme se ale neviděli naposledy,“ dodala nakonec Lenka Urbánková.
foto
