ČR - V České republice trpí nějakou formou alergie přes 2 miliony lidí. Spousta lidí ani pořádně neví, na co jsou alergičtí, a může jim to dost znepříjemňovat život.
VZP si v rámci připomenutí Světového dne alergií, který připadá na 8. července, vypracovala analýzu pěti vybraných diagnóz alergie. Ta ukazuje, že od roku 2017 počet alergiků mezi klienty VZP mírně stoupá.
Níže uvedená tabulka ukazuje 5 hlavních diagnóz alergií a vývoj počtu nemocných klientů VZP a náklady na jejich léčbu za poslední 3 roky. Nejběžnější je alergická rýma, která v loňském roce trápila 54 466 klientů a VZP na jejich léčbu vynaložila téměř 115 mil. Kč.
Nejčastějším spouštěčem alergické rýmy jsou pylová zrna, dále roztoči obsažení v domácím prachu, plísňové spory nebo domácí zvířata, především jejich chlupy, sliny a kůže. Nejméně lidí pak vloni postihla alergická purpura.
Tabulka vybraných diagnóz alergie
*Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu alergiků – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože se u nich projevilo více alergií
V následující tabulce jsou rozdělené diagnózy alergií a náklady na jejich léčbu za loňský rok dle pohlaví.
Tabulka vybraných diagnóz alergií dle pohlaví
*Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu alergiků – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože se u nich projevilo více alergií
Alergie je nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na různé vnější faktory, tzv. alergeny či spouštěče. Tyto látky, které zdravému jedinci neškodí, způsobují u alergiků obrannou reakci. Mezi nejobvyklejší alergeny patří roztoči, pyly, plísně, léky, konzervační látky, potraviny a potravinové přísady, hmyzí jed apod.
Projevy alergií mohou být různé. Alergie může mít u někoho mírný průběh, jiného může naopak ohrožovat na životě. Nejzávažnější komplikací je anafylaktický šok, který se může projevit např. po bodnutí včelou. Nediagnostikovaná alergie může vést k chronickým stavům s trvalými následky, jako je např. astma, ztráta chuti nebo čichu.
Ať jsou příčiny jakékoliv, je jisté, že alergie a nesnášenlivost neboli intolerance jsou dnes součástí života a mají velký vliv na jeho kvalitu. Paralelně s narůstajícím počtem alergiků (a známých alergenů) stoupá i počet léků, které alergikům v jejich boji pomáhají.
Při léčbě alergie je nejprve nutné alergen identifikovat a eliminovat. Léky podávané při alergiích můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou preventivní (protizánětlivé) léky. Ty při pravidelném a dlouhodobém užívání výrazně oslabují klinické projevy alergie či dokonce zabraňují jejich vzniku. Druhou skupinou jsou tzv. léky úlevové, které jsou určeny k odstranění akutních alergických potíží, jako jsou astmatický záchvat či akutní projevy alergické rýmy.
