Karlovy Vary – Je mu 26 let, ale v České parahokejové reprezentaci patří mezi služebně nejstarší hráče. Karel Wágner se narodil s dětskou mozkovou obrnou, ochrnutou má celou pravou stranu těla.
„Moje maminka se mnou cvičila tolik, že to je v relativně dobrým stádiu a můžu chodit, i když s problémy. Ruku mi dali dohromady v nemocnici ve Vysokém nad Jizerou,“ popisuje svůj handicap mladý sportovec.
Foto: David Handl
Sport je pro něj celoživotní láska, ať už týmový nebo individuální. Jako malý kluk se věnoval převážně hokejbalu a fotbalu. „Od deseti let hraju parahokej, ale nemohl jsem nastupovat, protože tady nejsou žádné juniorské soutěže, tak až v patnácti letech jsem přešel k seniorům,“ vypráví Karel Wágner o své cestě k parahokeji.
Foto: David Handl
Jako obránce s českou parahokejovou reprezentací přivezl z mistrovství světa z Calgary v Kanadě bronz, jde o druhou bronzovou medaili za sebou. „Je to skvělé, že jsme toho dosáhli, že jsme to zopakovali, i když je tam taková pachuť, protože to semifinále se mohlo otočit, ale to je prostě hokej a někdy štěstí přeje druhým,“ říká sportovec s tím, že pro něj je osobním úspěchem jiné ocenění. „Osobně považuji za velký úspěch obhájit 3x za sebou titul v České parahokejové lize,“ dodává.
Foto: David Handl
Účast v reprezentaci v dalších letech zvažuje. Narodila se mu totiž dcera a mladý obránce chce více času trávit s rodinou. „I když mi je 26 let, tělo je za ty roky opotřebované. Turnaje jsou také časově náročné, 2-3 týdny jsme pryč od rodin. Asi budu hrát už převážně jenom ligu, není to tak časově náročné jako reprezentace,“ sdělil své plány do budoucna Karel Wágner.
Rozhovory s jeho reprezentačními hráči si můžete přečíst ZDE a ZDE.
