ČR - Dušičky, které si připomeneme ve čtvrtek, jsou z ekonomického hlediska, resp. výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru necelých 200 korun za osobu. Celkově pak přibližně 1,4 miliardy korun.
Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli mimořádné inflaci posledních několika čtvrtletí se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
Smuteční květiny letos zdraží o 10 až 15 procent oproti loňsku. Drahý plyn totiž způsobuje zdražení vytápění skleníků v zemích typu Nizozemska, které ve velkém zásobují i český trh. V důsledku růstu cen energií a paliv zdražuje také přeprava ze zemí typu Ekvádoru nebo Keni, kde ovšem pochopitelně zase není třeba plynu k vytápění skleníků. Proto někteří dovozci preferují právě květiny ze zemí jiných světadílů.
Tradičně nejvyhledávanější smuteční, „dušičkovou" květinou je v ČR chryzantéma. Do Česka se ročně dováží řezané chryzantémy průměrně za 210 milionů korun. Zmíněné Nizozemsko se obecně podílí na dovozu květin do ČR ze zhruba 80 procent. Celkově se do Česka každoročně dováží řezané květiny za zhruba 2,3 miliardy korun, přičemž Nizozemsko zodpovídá za 1,8 miliardy z této částky. Vzhledem k tomu, že se v Česku ročně celkově prodají řezané květiny za zhruba čtyři miliardy korun, bezmála polovina útrat lidí v ČR za květiny se týká květin původem právě z Nizozemska.
Nizozemských chryzantém se tedy v Česku prodá ročně za desítky milionů korun, přičemž tyto prodeje vrcholí právě nyní, na přelomu října a listopadu, v „dušičkovém" období. V posledních letech však pěstitelé květin v Nizozemsku a jinde v Evropě svoji produkci omezovali. Právě proto, že k vytápění skleníků často používají plyn. Jeho velkoobchodní cena v EU včera činila 50,5 eura za megawatthodinu, což je zhruba poloviční úroveň oproti situaci před Dušičkami roku 2022. Je však stále i tak zhruba až trojnásobku průměru předpandemických let. Navíc, řada pěstitelů teprve letos na svých fakturách pociťuje loňské mimořádně vysoké burzovní ceny.
O zhruba deset procent zdraží letos umělé květiny. Jejich dovoz zejména z Číny se prodražil kvůli tamním výpadkům ve výrobě, způsobovaným až do sklonku loňska tuhými covidovými restrikcemi.
Z důvodu stále poměrně vysokých cen ropy ale také hnědého uhlí je třeba počítat letos také se zdražením svíček. Parafín, potřebný pro jejich výrobu, se totiž získává destilací ropy, případně z hnědouhelného dehtu.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, tedy v úterý.
Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu zvláště letos, v době stále ještě rapidní meziroční inflace, „odpustí", aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday", a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.
