Žatec - Přehled, co vše město vlastní v podobě pozemků a nemovitostí v místě bývalého Dreherova pivovaru, ale také v jakém stavu jsou tyto historické budovy a jak by se celá lokality mohla rozvíjet, přináší studie využití, kterou pro město Žatec připravila skupina odborníků.
Se studií se už seznámili jak radní a zastupitelé, tak i zástupci veřejnosti při setkání v polovině července na radnici. Nyní bude na zastupitelstvu města, aby rozhodlo, co se má stát s bývalým vývozním pivovarem, jenž je od roku 2015 kulturní památkou.
„Představená vize je sympatická a ambiciózní, znamenala by významný rozvoj města v dosud opomíjeném prostoru za řekou. Zároveň si ale musíme přiznat, že investice v řádech miliard Kč překračuje možnosti města, a to finančně, organizačně i personálně. Bez významné pomoci dalších partnerů, ať třeba správců inženýrských sítí nebo strategického investora, nemá Žatec kapacitu pro zajištění tak náročného úkolu. Jen příprava totiž vyžaduje práci několikačlenného projekčního týmu, který momentálně k dispozici nemáme. Je to ale velká výzva a budeme hledat způsoby, jak lokalitu s bývalým Dreherovým pivovarem proměnit v rozvíjející se část města,“ řekl starosta Žatce Radim Laibl.
Součástí kompletního dokumentu je také ekonomická analýza zpracovaná ve variantním řešení pro přehlednost náročnosti celého projektu v nadcházejících letech. Studii si město objednalo, aby získalo ucelený přehled o Dreherově pivovaru a jeho potenciálu pro rozvoj města. „Díky tomu nyní víme, co přesně máme, v jakém je to stavu a jaké jsou případné možnosti,“ stručně shrnula význam architektonicko-urbanistického návrhu vedoucí Odboru rozvoje města Kateřina Mazánková. Studie vznikla za finanční podpory Ministerstva pro místní rozvoj.
Rozvoj lokality
Zpracovatelé se při vypracování studie nezaměřili jen na samotný areál bývalého pivovaru, ale také na celé území, které se rozkládá za řekou severozápadně od centra města. Autoři mimo jiné upozornili, že zatímco směrem na jih od centra se Žatec v minulosti mohutně rozvíjel, směrem na severozápad je město urbanisticky zatím nevyužité. S tím souvisí také nedostatky, které by se v případě rozvoje této lokality musely nutně napravit. Konkrétně to znamená, že by se muselo investovat do rozvodů vody a kanalizace, plynu i elektřiny, ale také do budování nové uliční sítě a samozřejmě zkapacitnit dopravní napojení této části města.
To vše by ale bylo podle urbanistického návrhu žádoucí už proto, že území nabízí obrovský potenciál rozvoje. Kolem Dreherova pivovaru může vyrůst celá nová čtvrť, kde by mohly bydlet zhruba dva až tři tisíce obyvatel. Na to myslí studie například vizualizací bytových domů, řadových domů, dvojdomků i jednotlivých stavebních parcel. Investice do nové čtvrti by zároveň znamenala výrazný rozvoj celé lokality, což by pozitivně zlepšilo život i současných obyvatel v Chomutovské ulici, Loučkách a dalších ulicích za řekou.
Revitalizace areálu pivovaru
Areál bývalého Dreherova pivovaru, známého též jako Fruta, tvoří pět nemovitostí: sladovna, varna, chladné hospodářství, administrativní budova a hospodářská budova. Areál by se mohl zcela proměnit a nabídnout nové využití, které by dalo nový smysl jak starým objektům, tak by vytvořilo i zázemí pro obyvatelé nové čtvrti.
Uvažovat se tak dá nejen o kancelářích, ale také o hotelu či kongresovém centru nebo objektech občanské vybavenosti, vše se přitom dá i různě kombinovat. Návrh například nabízí proměnu sladovny na administrativní objet nebo hotel; varna by mohla v sobě skrývat restauraci a kongresové prostory; chladné hospodářství se podle studie může proměnit na objekt s obchodem, výstavní plochou, mateřskou školou a prostorem pro sportovní vyžití.
Součástí nové čtvrti by také bylo hřiště, náměstí a dostatek zeleně.
Zůstane studie jen studií? Nebo se časem promění v podklad pro konkrétní projekty, jejichž výsledkem bude rozvoj historického města novým směrem?
Lokalita Dolního předměstí a Dreherova pivovaru v žatecké historii
Z hlediska historie a urbanistického rozvoje je nadmíru zajímavé, že oč více se Žatec v minulosti rozvíjel směrem na jih, tedy přes Pražské předměstí a Komenského alej až po dnešní sídliště, o to méně se rozšiřoval opačným, severním směrem.
Prostor Dolního předměstí přitom byl pro Žatec významný. Právě tady stávala čtveřice mlýnů kolem náhonu, tady přes řeku vyrostl významný řetězový most u cesty směrem na Chomutov a Most. Lokalita tak sice nebyla příliš obydlená, přesto měla pro Žatec strategický význam.
Z hlediska historie je třeba zajímavé, že za řekou stával kostel svatého Prokopa, který je zmiňován už roku 1359. U kostela bylo pohřebiště a později také barokní špitál. Ten byl v 19. století zbourán, stejně jako samotný kostel, protože zužoval cestu k vjezdu na tehdejší řetězový most.
Když se roku 1898 začala výstavba Žateckého spolkového pivovaru (známého později jako Dreherův, protože akciová společnost měla jméno Dreher v názvu), nebylo v těch místech kromě polí nic. Přesto šlo o místo zajímavé coby významnou archeologickou lokalitu.
Kopáči totiž v průběhu prací objevili řadu významných pravěkých nálezů, které skončily v různých muzeích. Za zmínku stojí například kosti nosorožce či zuby mamuta, ale hlavně pohřebiště z mladší doby kamenné. U několika koster byly nalezeny zajímavé nástroje či předměty. U dětské kostry pak dokonce vzácný mramorový náramek.
Na začátku 20. století tu vyrostl jeden z největších vývozních pivovarů tehdejšího Rakouska-Uherska. Piva Urstoff a Sv. Hubertus se vyvážela do Německa i Ameriky a v čele spolkového pivovaru působili významní žatečtí občané, jako například JUDr. Wilhelm Kříž nebo majitel kartonážky Moritz Lüdersdorf.
Z historie vyplývá, že prostor bývalého Dreherova pivovaru byl pro královské město Žatec vždy důležitý. Pokud se časem podaří lokalitu oživit, bude to jen ku prospěchu města, které by se mělo v moderní době dál rozvíjet a nikoliv jen žít ze staré slávy.
Tomáš Kassal
