Ústecký kraj – Ordinace praktických lékařů pro dospělé i pediatrů v posledních týdnech plní pacienti se streptokokovou nákazou. Někteří se vrací opakovaně. Může za to pokračující nedostatek vhodných léků.
„Chybí nám určitá antibiotika. Nejsou ve formě kapek do očí, a hlavně v podobě sirupů pro nejmenší děti. Momentálně nejvíc řešíme nákazy streptokokem, jenže penicilin v lékárnách není,“ potvrdila Romana Vostrá, která je zdravotní sestrou v ordinaci pediatričky MUDr. Danuše Bunešové v Litvínově. Jak to tedy v ordinaci řeší? „Zhruba v posledních dvou týdnech dostáváme seznam léků, které jsou k dispozici v nemocniční lékárně a můžeme je předepsat. Nedostatek sirupů pro nejmenší se řeší tak, že se dětem půlí tablety a drtí se. Také se předepisují alternativy léků, což má ale někdy za následek, že se nákaza nevyléčí zcela a pacienti se nám brzy do ordinace vrací s tím samým,“ popsala situaci Romana Vostrá.
Že musí lékaři využívat náhrady potvrzuje také mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová: „Nelze říct, že by nebyla antibiotika vůbec. Chybí hlavně ta s penicilinem. U některých infekcí jsou taková antibiotika tzv. lékem první volby. Když tedy nejsou dostupné, musí lékař předepsat lék tzv. druhé volby.“ I ona potvrzuje, že chybí hlavně antibiotika pro děti.
Situace s dodávkou dětských antibiotik by se měla zlepšit nejpozději od května. Ministerstvo zdravotnictví ve středu vydalo prohlášení, že od 1. května 2023 po dobu 1 roku bude platit mimořádné opatření na úhradu léčivých přípravků registrovaných v jiných zemích EU. Díky tomu budou k dispozici další desítky tisíc balení antibiotických suspenzí s obsahem kombinace amoxicilinu a kyseliny klavulanové i samostatného amoxicilinu. Léčiva budou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Denně zjišťují, které léky jsou skladem
Jaký je stav léků v lékárně, si každé ráno zjišťují i ambulantní specialisté v Krušnohorské poliklinice v Litvínově. „Víme tak, co je skladem v lékárně, která je přímo v budově polikliniky, a co můžeme pacientům předepsat. Jenže řada z nich má zákaznickou kartičku jiné lékárny a tam třeba předepsaný lék nemají. Pak nám volají, která z alternativ je vhodnější,“ podotýká MUDr. Abdo Al Qufaish, který provozuje ordinaci ušní, nosní, krční.
Podle mluvčího sítě lékáren Dr. Max Michala Petrova je ale znát posun k lepšímu. „Dodávky jsou nárazové, některé léky jako penicilin jsou nedostatkové dlouhodobě, ale je to nepochybně lepší než před týdny. Dodávky do lékáren řídíme přídělově,“ vysvětluje Petrov. Za situaci dle něj ale částečně mohou někteří pacienti. „Informace v médiích o nedostatku léčiv v některých vyvolávají paniku. Snaží se tak zásobit, i když je nepotřebují. Obcházejí lékaře a vytvářejí na ně tlak tak dlouho, dokud jim někdo antibiotika nepředepíše. Tím roste zbytečně poptávka,“ vysvětluje mluvčí.
Lékárna Dr. Max má své pobočky v obchodních řetězcích i v nemocnicích a poliklinikách. Denně jsou tak lékárníci v kontaktu s lékaři. „Hlavním zdrojem informací o dostupnosti konkrétních léků je ale jak pro lékaře, tak pro lékárníky Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ podotýká Petrov.
To, jak se může situace s dostupností léků v lékárnách měnit v horizontu několika hodin, dokazují příspěvky na sociálních sítích. Prakticky každý týden se objevují dotazy, kde lze sehnat konkrétní lék. „Jediná antibiotika pro dítě jsem získal v Ikemu,“ napsal například na sociální síti Karel Macal z Litvínova. Zatím co někteří odpovídali, že v týdnu běžně antibiotika sehnali v první lékárně, jiní jej podpořili s tím, že ten den kupovali poslední lék. Karel Macal v komentářích dále vysvětloval, že neuspěl ani v lékárnách v Děčíně.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léků je aktuálně v ČR registrováno téměř 56 000 variant léků. V posledních měsících se množí situace, kdy existuje problém s primárním dodavatelem léčivé látky (potíže ve výrobě, neschopnost doložit kvalitativní parametry účinné látky apod.) a kdy zcela logicky nelze náhradním způsobem zajistit jiný léčivý přípravek. S podobnými obtížemi se tak potýkají i ostatní státy, nejen Česká republika.
