Včelaři sčítají škody. V Ústeckém kraji musí někteří začít téměř od nuly
Ilustrační foto: CC0
Louny

Ústecký kraj – Varroáza, slovo, které se stává noční můrou včelařů. Původcem nemoci je malý roztoč kleštík včelí. Ochuzuje včely o živiny, až je oslabí natolik, že zemřou. V Ústeckém kraji letos hlásí včelaři velké ztráty.

„Z letošních výsledků pravidelného monitoringu varroázy vyplývá, že se meziročně zvýšil výskyt původce této nákazy, roztoče Varroa destructor. Druhým rokem po sobě se snížil podíl stanovišť zcela bez přítomnosti roztočů,“ upozorňuje včelaře web Českého svazu včelařů.

„Situace je kritická na Ústecku, některým uhynuly i tři čtvrtiny včelstev, a to ještě nemáme konečné výsledky,“ potvrzuje Jarmila Machová, předsedkyně krajské pobočky Českého svazu včelařů.

Malý roztoč se šíří rychle. „Včely zanášejí. Silné včelstvo vycítí, kdo je slabý, a v jeho úlu krade. Tím ale zanesou roztoče i do svého úlu,“ vysvětluje laikům, jak k přenosu nákazy dochází. Svaz přitom dle ní neustále a pravidelně včelaře informuje, jak proti varroáze a nejen ní bojovat. „Náš časopis vychází každý měsíc. Vždy v něm máme kalendárium, co je potřeba v tuto dobu při péči o včely udělat. O varroáze a boji proti ní píšeme v každém čísle,“ podotýká Machová. Proč se tedy letos nákaza roztočem projevila v takových číslech? „Je potřeba, aby všichni přeléčili svá včelstva najednou. Jakmile to jeden neudělá, zůstává potenciální zdroj nákazy a vše jde znovu dokolečka,“ vysvětluje Jarmila Machová.

S úhynem včelstev má zkušenosti i včelař Vladislav Andrš, jeho žena na Litoměřicku provozuje obchod se včelařskými potřebami. „U mých včel jsem se potýkal s větším úhynem před třemi roky. Musel jsem tedy změnit způsob zaléčování. Důležitá je také hygiena. Stejně jako si lidé musí mýt ruce, musí se čistit a měnit úly,“ potvrzuje Andrš.

Letos mu uhynulo pět včelstev, což je vzhledem k počtu, o které se stará, relativně nízké číslo. „Že jsou na tom někteří špatně, slýchám teď často. Včelaři k nám chodí do obchodu, tak vím, že jim uhynulo třeba 40 % včelstev a někteří jsou na tom mnohem hůř, zůstalo jim třeba jen jedno. Obnovovat to budou velmi pomalu a těžce, protože už se chodí ptát, zda nevím o někom, kdo bude prodávat oddělky. Zatím mi všichni říkají, že nebudou, protože je potřebují na obnovu vlastních včelstev,“ dodává Vladislav Andrš.

O jedno včelstvo z šesti přišel ústecký včelař Vlastimil Čermák. Vystačí si ale se svými oddělky, aby uhynulé včelky nahradil. „Vím o kolegovi tady v Ústí, kterému ze šesti včelstev zbylo jen jedno, ale jestli to bylo kvůli varroáze, to netuším,“ podotkl Čermák.

Čím západněji od Ústí, tím je situace lepší. Úhyn do 10 % včelstev, což je bráno jako spodní hranice, hlásí například Petr Eminger ze včelařství v Lomu. „Zatím nemáme problémy ani s ochlazením. Už kvetly jívy, takže včely si stihly nanosit potravu,“ uvádí Eminger.

Petr Kovtan z Horního Jiřetína se po zimě nepotýká s žádným úhynem. „Ale od kolegů jsem slyšel, že o některá včelstva přišli. Opravdu záleží na tom, jak moc se o své včelky starají. Je také rozdíl, když jste drobný včelař a máte pár úlů, než když jich máte kolem stovky. To je pak opravdu náročné,“ podotýká Kovtan. I on je teď ve střehu a sleduje, jak dlouhé bude současné ochlazení. „Včelky se nyní začínají rozmnožovat a jak krmí malé, tak samozřejmě mají větší spotřebu. Pak je ještě problém v tom, že jak si nanosí do úlu jarní pyl, potřebují i hodně pít. Když je ale zima, nemohou se letět ven napít. Když nemají dostatek vody, můžou trpět zácpou a kvůli tomu umřít,“ vysvětluje Kovtan.

Nulový úhyn hlásí také z Františkánského kláštera v Kadani. „Je to i tím, že jsme v minulých letech vyměnily úly za termosolární. Díky tomu je uvnitř vyšší teplotu, pro roztoče již nesnesitelná,“ vysvětluje správce kláštera Petr Liebscher.

Moderní způsoby boje s roztoči využívá i Vladislav Andrš: „Nemám termosolární úly, ale k desinfekci rámů používám třeba ozón.“

Bude mít výskyt varroázy a úhyn včel vliv na sklizeň medu? „To si teď ještě nikdo neodhaduje říct. Letošní jaro je ale na Litoměřicku velmi špatné. Teď kvetou meruňky, jabloně, švestky, ale včely nelítají, protože je zima. A jestli bude míň včel, bude méně medu. A logicky tak bude med dražší,“ uzavírá Andrš.

REKLAMA
REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru