Stebno - O ničivých povodních před 150 lety, které zasáhly i povodí Blšanky a v rámci nichž zahynulo nejvíce lidských obětí v historii českých zemí, už sice po kraji putuje výstava. O stupeň větší fascinaci však této tragické události z roku 1872 dodali její autoři v sobotu 22. října 2022 ve Stebně na Podbořansku, kterým se loni prohnal downburst.
Přijeli osobně popsat svízelnou i pozoruhodnou badatelskou práci a zaměřili se speciálně na zdejší vísku, která nezapomíná hýčkat monumentální památník v místě, kde tehdy po několika hodinách bez pomoci zahynuly i děti. V závěru od pořadatele zaznělo, kdo už brzy opět bude ochraňovat Stebno a kvůli jaké novince se zajít podívat přímo k povodňovému památníku, u něhož autor expozice o čemsi pochyboval.
Dali jména obětem, i ze zapomenutých Sudet...
Severočeští hydrometeorologové zhruba rok bádali, projížděli povodí Blšanky, mapovali domy, z nichž některé dodnes stojí. Objevovali místa a identitu těch, které voda zabila. „Chtěli jsme najít všechny oběti a dát jim jména. Hledali jsme, kde zemřeli nebo alespoň kde bydleli. Díky tomu má událost lidský rozměr, mnohé domy stále stojí,“ řekl ve Stebně Jan Šrejber z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. U 108 zemřelých na Blšance se to podařilo, těla některých se prý však nikdy ani nenašla. V Čechách mělo jít celkem o zhruba 240 obětí.
Ikonická archivní ilustrace stebenského mlýna po povodni 1872, na jehož místě dnes stojí památník.
Hledali dobové zdroje, a to i mimo naši republiku. „Už dva dny po události o ní věděli za oceánem,“ zmínil řečník. Oproti územím kolem Berounky a Vltavy je totiž ke zdejšímu regionu mnohem méně poznatků, protože šlo o Sudety: „Kronik se moc nedochovalo. Němci je buď při odsunu brali s sebou, případně Češi pak německy psané záznamy pálili…“ Jeho kolega Vítek Koutecký dodal: „Mnohem více zdrojů máme z německých archivů právě proto, že na Podbořansku povodeň postihla německy mluvící obyvatelstvo. Bohužel desítky článků jsou psány kurentem, takže se nám špatně čtou.“ Celkem nastřádali přes 100 textů v češtině, angličtině a němčině.
Nově „oprášená“ značka ve Stebně
Dochovaly se však například povodňové značky, které jsou pro odborníky prý velmi důležité. Jedna ve Stebně poblíž návsi, namalovaná na na zídce u domu rodiny Skřivanových, byla po celá léta opečovávána. „Táta ji stále obnovoval,“ sdělil dnes redaktorce rodák Jaroslav Skřivan, když šla zdokumentovat její stávající, novou podobu.
„Řada značek není zcela autentická, nebo byly přeneseny, jako právě tato,“ zmiňoval na přednášce Jan Šrejber. Výška vody byla přenesena z přilehlého vejminku, který se v 70. letech minulého století boural.
Fasáda zídky byla po loňské vichřici zničena, ale před pár dny na ni Jaroslav Skřivan opět povodňovou čáru vrátil - nechal na své náklady vyrobit rovnou přímo nerezovou plechovou cedulku. „Předtím jsem to precizně naměřil, je to přesně ve výšce, jak ji rodiče vyznačili napoprvé,“ ubezpečil.
Jan Šrejber na přednášce podotkl, že na velkých pochybách byl v případě stebenského památníku, kde se traduje, že pata kříže udává výšku, kam tehdy voda sahala. „Zdálo se nám to až nemožné. Ale u mnoha věcí, které jsme zjistili, jsme byli na pochybách do té doby, než jsme si je namodelovali a uvěřili,“ přiznal badatel, podle kterého bezesporu jde o symbol. Dozajista však věří tomu, že podstavec byl zhotoven ze zbytků původního komína.
Obě značky jsou však důležité, protože mnohé se vůbec nezachovaly, případně byly přímo zbourány objekty, na nichž byly vyznačeny. „Nebo to zničili komunisti,“ zaznělo od diváků, kteří vědí, že i v tomto regionu mnoho památek mizelo v minulém století přesně z tohoto důvodu.
Patron „vodní“ ochrany se vrátí
Podle Šrejbera tehdejší počasí předvedlo snad všechny možné hydrometeorologické jevy, při němž nechybělo ani tornádo. To si místní, kteří loni zažili pustošivý downburst neboli „obrácené tornádo“, dokázali představit. Moc je však nepotěšila jeho slova: „Nechci vás strašit, ale dnes by to byla stejná hrůza jako tehdy v roce 1872. Ani moderní protipovodňové systémy by katastrofě tohoto rozsahu nezabránily.“ Následně ukázal na současné mapě modelaci toho, které domy by byly zaplaveny.
Foto ze sobotní přednášky ve Stebně. Foto: Lucie Bartoš
„Už za pár dní na nás bude opět vzhlížet Jan Nepomucký,“ chlácholil na závěr předseda Okrašlovacího spolku Stebno 2020 Tomáš Ratiborský, čímž připomněl, že se zrovna v nedalekých Kozojedech dokončuje rekonstrukce sochy tohoto patrona Česka, mlynářů, rybářů a všech dalších řemesel spojených s vodou. Její místo je podél cesty v parčíku, kde loni během vichřice byla vyvrácena řada mohutných stromů. „Stebno bude ochráněno proti vodě!“ zakončil řečnicky Tomáš Ratiborský s trochou naděje, že snad žádná povodeň či tornádo si již tuto vísku pro své ničivé řádění nevybere.
Památník ve Stebně s novým schodištěm, které se před pár dny instalovalo. Foto: Okrašlovací spolek Stebno 2022
Zájemci se mohou přijít podívat také na novotu u samotného Památníku obětem povodní. Tou je nově vyrobené schodiště, jehož výrobu okrašlovací spolek zadával již před loňskou větrnou tragédií. Jeho členové jsou prý rádi, že se dokončení stihlo právě v roce, kdy se připomíná 150. výročí zdejších povodně. Napřesrok je ještě v plánu také lávka přes potok.
Putovní výstavu ke 150. výročí od nejničivějších českých povodní organizuje Český hydrometeorologický ústav. Stebenské setkání s tvůrci v místním hostinci inicioval Okrašlovací spolek Stebno 2020. Výstava formou infopanelů bude ještě během podzimu k vidění v Ústí nad Labem a počátkem příštího roku v Lounech.
Napsala Lucie Bartoš
