Ústecký kraj - Jana Marvanová je rodačka z Ústí nad Labem. Je to mladá a krásná žena, která si šla za svým cílem, splnila si sen, o kterém mnoho dívek sní. Stala se z ní úspěšná modelka. Nyní se vrátila z Itálie, kde se zúčastnila soutěže MISS EUROPE CONTINENTAL Planet.
Jano, kolik je vám let a jak dlouho se věnujete modelingu?
Je mi již pár měsíců 25 let. Je těžké odpovědět, od kdy se modelingu věnuji. Jako malá jsem byla profesionální tanečnici a focení rozhodně k této profesi patřilo. Po úrazu jsem však změnila směr a začala se věnovat více focení a natáčení. Odhaduji, že to mohlo být tak v 15 letech. Z mého pohledu to však počítám od momentu, kdy jsem se rozhodla odejít z práce, abych žila naplno. Tudíž tak poslední 3 roky.
Od kdy jste se toužila stát modelkou?
Myslím, že odmalička jsem byla dost komediant, s opravdu hlučným hlasem a stát na parketě pro mě bylo vše. Opravdu jsem to milovala. Krom tancování jsem se snažila zlepšit svůj projev, chodila jsem i na kroužek herectví, byla jsem dost šovinista a dědeček mě v tom hodně podporoval a za to jsem nejvíc vděčná. Takže si myslím, že tyto sny mám v krvi od narození.
Řekněte nám něco o sobě, co studujete nebo máte vystudované, čemu se věnujete ve volnu, co vás baví?
Mám vystudované gymnázium v Ústí nad Labem, poté má cesta vedla na jazykový kurz angličtiny, který mě dovedla až do LA, kde jsi měla možnost více prozkoumat oblast filmové tvorby a po návratu do Čech jsem se pak pustila do studia žurnalistiky a získala jsem titul diplomovaného specialisty. Na vysokou školu jsem si zprvu totiž nevěřila, ale nakonec mě tento titul přesvědčil pokračovat dále a studuji Metropolitní univerzitu a obor mediální studia. Mimoto jsem si udělala například kurzy akreditované ministerstvem školství jako módní marketing, stylistka, vizážistka a novodobý marketing, kterému se věnuje asi nejvíce.
Když mi vyjde volný čas, tak rozhodně ráda cestuji, objevuje nové kultury, snažím se učit něčemu novému, ráda objevuji nové restaurace a nemohu vynechat ani sport, ať už venku či uvnitř. Musím se i přiznat, že jsem i velmi vášnivá fanynka fotbalu a hokeje, takže když je možnost zavítám i na zápasy. Samozřejmě mám na prvním místě rodinu a přátele, s těmi se snažím aktivity spojovat. Co je pro mě také důležité, je charita, které se věnují opravdu velmi ráda. Nejčastěji se věnuji tématu týrání žen.
Modeling není jenom hezký účes, postava a make-up, je to pěkná dřina, mám pravdu?
Rozhodně máte pravdu. Ne každý si to však myslí. V dnešní době je důležité to umět i po marketingové stránce. Sociální sítě slouží momentálně i jako portfoliu, a to musíte zkrátka zaplnit. Musíte věnovat dost času sama sobě, ať je to péče o pleť, tělo, vlasy, ale hlavně mysl. I když máte sebehorší den a děje se vám v životě cokoliv, jakmile jste „na place“, vše musí stranou a musíte ze sebe vydat jen to nejlepší, protože pokud tomu tak nebude, všichni si to řeknou mezi sebou a vaše práce můžou lusknutím prstu skončit. Já se k tomu snažím mít hlavně silný hlas, proto i všechny ty soutěže. Ráda bych více pomáhala lidem a byla více slyšet, proto k mé práci patří i různé akce a jelikož ještě nejsem v pozici, kdy si můžu říkat ne a snažím se být opravdu všude, kde je třeba, tak na to doplácí spánek, a i když se snažím zdravě stravovat, jím často za chůze. Focení a natáčení miluji, ale i to umí být dost náročné. Nejdřív jste několik hodin na vlasech, pak na make-upu a musíte pořad udržet tu hladinu energie, aby jste zvládli focení, ať trvá jakkoliv dlouho.
Do toho se snažím pořád trénovat jazyky, protože ne vždy mi stačila angličtina.
Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy? Myslím tím různé soutěže, přehlídky a tak.
Pro mě definovat mé úspěchy je velmi těžké. Jsem typ člověka, co je na sebe megapřísný, a to co ostatní považuji za úspěch, já beru, že jsem mohla udělat ještě víc. Tudíž to budu brát spíše podle zážitku. První věc, která mě hned napadá, na kterou rozhodně nikdy nezapomenu, je focení pro časopis Playboy, kam jsem se dostala díky soutěži Hledá se playmate a byla jsem, jednou z finalistek.
Dále je to nedávná zkušenost a to získání 6. místa pro Českou Republiku na již zmíněné soutěži Miss Europe Continental Planet a právě díky tomuto titulu 6. nejkrásnější ženy planety jsem byla nominována do soutěže Top Model of the Universe, čemu stále nemůžu uvěřit a opravdu se již těším na přípravě na soutěž, ale zároveň na objevování Kosova. Nemohu vynechat ani možnost fotit nejen příběh, ale také obálku s motorovou legendou Martinem Vaculíkem. Velkou ctí mi bylo také focení s fotografem Romanem Černým či Jardou Urbanem, jsou to pro mě totiž fotografové, které si udělali jméno nejen u nás, ale i ve světě a mít tu možnost s nimi pracovat, mě přeneslo úplně do jiné sféry.
Co se týká například catwalku, tak můj absolutně nejvíc milovaný trénink byl s Filipem Jankovičem, to bylo opravdu několik božských hodin plné zábavné práce. A už se skoro blížíme do cíle, protože mám na paměti poslední dva body, a to je rozhodně podcast Gymio, protože být jejich ambasadorkou a součástí naší sportovní rodiny je absolutně božské a právě oni mi dali tu možnost říct své názory na nové platformě, a za to jim jsem velmi vděčná. No a poslední bod je rozhodně to, že mohu pomáhat a to třeba prostřednictvím sociálních sítích či přes charitativní projekty jako je Influence Society či podpoření nedávné akce Pink Bubble.
Cesta na Miss Europe Continental nebyla jednoduchá. Jak to vlastně bylo?
Má cesta k této soutěži byla velmi zajímavá. Absolutně miluji cestování a často se mi více dařilo na půdě zahraniční nežli české. Díky tomu jsem se často stýkala se zahraničními agenty a jeden z nich mě našel díky soutěži Miss České Republiky. V tu dobu byla odebrána jedné české soutěži licence na soutěž Miss Europe Continental, kvůli nedodržování pravidel a neuctivé chování k finalistkám, a právě již výše zmíněný agent, měl finalistky soutěží zkontaktovat a pozvat je na casting do Milána. Zabalila jsem si tak batůžek, odletěla jsem za pár kaček s nízkonákladovou společností a řekla si, že si minimálně dám zmrzlinu. Vůbec mě nenapadlo, že by to opravdu mohlo vyjít. Za několik týdnů mi volala přidělená agentka Mafalda a oznámila mi radostnou novinu, že si vybrali právě mě. Skákala jsem do stropu, až do momentu, kdy jsem zjistila, že musím do 48 hodin zaplatit první část startovného. Jelikož jsem neměla, jako některé z děvčat možnost se opřít o soutěž, musela jsem to prostě zvládnout sama. Pamatuji si, že v ten moment, jsem dokonce i přemýšlela, co z bytu mohu prodat. Vše jsem však zvládla, našla jsem vhodné sponzory a začala jsem na sobě pracovat. Půlrok přípravy utekl velmi rychle a jsem ráda, že jsem opravdu nic nepodcenila a díky tomu jsem se umístila na krásném 6. místě.
Je vaše umístění nějakým přínosem pro ČR?
ČR díky mému umístění získala licenci zpět a pokud bych si vytvořila vlastní soutěž či bych licenci podružila pod jinou soutěž, s kterou bych však musela mít nějakou bližší spojitost, mohla bych dívkám dávat stejnou příležitost jako dali Italové mně a mohli by si tak změnit život na úrovni mezinárodní. Stala by jsem se jejich mentorem a koučem a ony by na to nemusely být sami. Také jsme získali podporu na charitativní projekt, což byla moje hlavní motivace. A doufám, že jsem také dokázala, že my Češky jsme prostě nejen krásné, ale inteligentní a pracovité ženy.
Čeká vás nějaká další soutěž v nejbližší době?
Myslela jsem, že touto soutěží už končím, ale umístění mi otevřelo dveře do Dubaje, kam jedu na soutěž Miss Nation v září. Dále mě čeká již zmíněné Top Model of the Universe v Kosově, a to v srpnu a ve hvězdách je možná ještě jedna soutěž v Česku a to Czech & Slovák Photogirl, ale tam čekám ještě na poslední výsledek, takže uvidím. Musím však ještě zmínit jednu soutěž, na kterou bych ráda jela jako divák či podpora, protože ne každý ví, že nesoutěží pouze ženy, ale i muži .Jedná se o soutěž Man of the Year, kam se probojoval můj dobrý kamarád, který je též ze severu, Dominika Chábr a já opravdu věřím, že má velké šance na umístění a bylo by mi ctí být u toho. Tato soutěž se navíc koná na Bali a to je má vysněná destinace.
Jak se udržujete ve formě?
V minulosti jsem měla problémy se stravou. Došlo to do bodu, kdy jsem lhala o tom, jestli jím nebo ne, když jsem měla jíst, tak jsem plakala a až nezdravě jsem do toho cvičila. Když už jsem se najedla, tak jsem se snažila to co nejrychleji vyzvracet. Bylo to kolem mých 17/18 let a byla jsem na svůj věk opravdu nezdravě hubená. I když jsem se vracela pomalými krůčky do zdravého režimu, přišel jojo efekt a bylo opravdu těžké ho ustát. Občas mi přijde, že ještě stále boji s nějakým panáčkem, co mi našeptává, že se nikomu nelíbím, protože jsem tlustá nebo např. když se mi něco nepovede, tak to ten panáček svádí na váhu. Je zajímavé, co dokáže psychika člověka, protože já bych nikdy o nikom neřekla, že je třeba tlustý, ale sama na sebe tohle slovo použiji.
Snažím se nechodit jenom do fitka, ale zkoušet různé sporty. Třeba si zajdu s kamarádkami na volejbal, tenis, nedávno jsem poprvé odpálila svůj první golfový míček, ráda jezdím na bruslích či na kole a celkově se snažím být pořád v pohybu. Stravu jsem si nechala nastavit odborníky, kteří mi vypočítali na míru v rámci mého pohybu kolik bych toho měla sníst a krabičky mi přivezou do pohodlí domova, takže ze mě není úplně oslnivá kuchařka, ale ušetřím čas. Neomezuj se však v tom, že bych nikdy nešla do restaurace, naopak miluji restaurace a kavárny a o víkendu zajdu třeba i do nějakého fastfoodu.
Kam byste to chtěla v profesním životě dotáhnout? Jaký je váš cíl?
Můj cíl je mít vlastní nadaci, která to bude non-stop pro ženy, které to opravdu potřebují. Ať už, že si potřebují promluvit s profesionálem a třeba na to nemají peníze nebo to jsou matky samoživitelky nebo ženy, které si prošli týráním od partnera a s dětmi potřebují někam utéct a začít znovu. To je můj opravdový sen. Proto pracuji na tom, abych nebyla jen vidět, ale byla také slyšet a moje slova měla váhu. Ráda bych inspiroval ostatní ženy, které si někdy o sobě myslely, že nejsou dost dobré, aby něco dokázaly, tak i přestože ostatní říkají, že jejich sny jsou nereálné a to co chtějí možné není, tak je chci inspirovat k tomu, že dokážu absolutně cokoliv jen chtějí a nezastaví je žádná výška, váha, odkud jsou či kdokoliv z jejich okolí.
Pokud se mám dívat ještě na ty pracovní sny, tak doufám, že budu mít možnost nafotit obálku nějakého časopisu, zahrát si třeba v nějakém filmu či seriálu nebo se třeba objevit ještě v nějaké show.
Jaké máte plány do budoucna?
Pokud se mám dívat na plány do budoucna mimo pracovní sféru, ale na úrovně osobní, tak tam je teda pěkný zmatek. (Smích) Rozhodně bych ráda dokončila drobné rekonstrukce na bytě. Dále asi jako každá žena doufám, že přijde ten velký den, kdy budu stát v bílém a budu si brát lásku svého života, zatím tento den cvičím jenom nanečisto v podobě focení a natáčení svatebních editorialu, což jsi vždycky moje babička dělá srandu, že mít tolikrát na sobě svatební šaty už musí být prokletí. Musím se však přiznat, že už se mi začínají brát kamarádky, což tu myšlenku usadit se, také trochu podporuje.
A jelikož se asi nevyhnu ani otázce, co já a děti, tak musím říct, že představa být mámou mě trochu děsí. Opravdu moc se těším, až budu jednou teta a udělám vše, abych byla sakra dobrá teta Jáňa a kdo ví, možná až moje úžasná sestřička dojde do životní fáze maminka, tak třeba teta pochytá trochu toho mateřství. Myslím si, že tohle rozhodnutí se také odvíjí od toho, jakého máte partnera, protože ten může často podle mě změnit pohled ženy na tuto věc. Pro mě by však bylo ideální nejdřív s manželem, až ho teda budu mít, procestovat svět, zažívat společně dobrodružství, vytvořit třeba společné podnikání a užívat si lásku jeden od druhého. To je takový ten můj naivní sen. Realita je však taková, že si spíš pořídím štěně.
