Žatec - Jeden rok končí, druhý začíná, onemocnění Covid-19 ale bohužel zůstává. A stále ovlivňuje život nás všech. Žatec i jeho obyvatelé se ale s obdobím různých omezení vyrovnávají dobře, což přispívá k dalšímu postupnému rozvoji našeho historického města.
O tom, jaký byl pro Žatec rok 2021 a jaký by mohl nebo měl být rok 2022 hovořila v rozhovoru starostka Žatce Zdeňka Hamousová.
Jak můžeme hodnotit z pohledu Žatce rok 2021?
Myslím, že uplynulý rok byl v rámci možností relativně úspěšný. Povedlo se nám udělat dost investic, některé máme rozpracované a převádíme je do nového roku. Další investice se podařilo posunout až do fáze, kdy je připravená projektová dokumentace a jsou vypořádané majetkové vztahy, jsme před stavebním povolením, tedy před realizací. K úspěchům určitě patří ocenění Žatce, který získal 2. místo v národním kole v soutěži regenerace historických sídel.
Jaký to byl rok z hlediska covidu?
Slyšíme o něm všude, nelze se divit. Všem nám podstatně změnil život – osobní, pracovní i společenský a kulturní. V něčem byl výzvou, v něčem byl pozitivní, ale převážně působil negativně. V souvislosti s ním jsme si ale všichni uvědomili, že zdraví je ta nejvyšší priorita. Protože když nejsme zdraví, ty další věci těžko uskutečníme. Jako město, organizace a jako obyvatelé jsme myslím covid zvládli.
Speciální uznání asi zaslouží zdravotníci...
Určitě. Když vezmeme zdravotníky a Nemocnici Žatec, hlavně v té jarní nejsilnější vlně předvedli obrovské nasazení a fyzické i psychické vypětí. Za tři týdny od vytipování místa se nám podařilo otevřít očkovací centrum. Kdo nezařizoval podobné záležitosti, nedovede si představit, jak svižná to musela být práce včetně potřebné dokumentace.
Co covidový rok 2021 ukázal o nás všech?
Musím zdůraznit nasazení a zodpovědnost lidí. Spoluzodpovědnost a ohleduplnost. To musím za sebe z toho covidového období, které máme zatím za sebou, vyzdvihnout. Co bylo krásné, že jsme zvládli udržet na začátku roku alespoň virtuální společenský život – tradice, kulturu. Udrželi jsme v provozu kluziště, díky velkému nasazení všech zúčastněných, což bylo jedno z mála míst, kde bylo možné provozovat pohybovou aktivitu. Kromě přírody a vlastních bytů se jiné prostory nedaly využít. Nemuseli jsme to dělat, ale viděli jsme, že je potřeba nabídnout nějaký ventil.
Byl to takový symbol naděje, že se všechno může vrátit k normálnímu život....
To je pravda. Říkali jsme si, i když jsme zvažovali organizaci třeba tradičních kulturních akcí, že se nemůžeme všichni zavřít. Život jde dál a potřebujeme lidi povzbudit aspoň na dálku. Udržet je v aktivitě, těšení a v tom, že život plyne a my se musíme nějak přizpůsobit. Velké poděkování patří všem za jejich nasazení v době covidu.
Když se naopak podíváme dopředu, co čeká město v roce 2022?
Hlavně bychom měli velké investice, které už jsou připravené, dotáhnout do konce nebo zahájit (např. revitalizace bývalého kláštera nebo bývalých papíren) nebo dostat do vysoké fáze připravenosti ty plánované (sportovní hala). Standardně chceme pokračovat v obnově komunikací, chodníků.
Kdybychom měli vypíchnout jednu věc: Hodně se mluví zejména o ulici kolem pošty, počítá se s ní v tomto roce?
Ulici Volyňských Čechů kolem pošty máme v investičním plánu. Je tam vysoká hustota provozu, ani komfort pro chodce není takový, jaký bychom si představovali. Tato komunikace by se dělat měla. Vždy se snažíme dělat komunikace po síťařích, abychom se tam v dohledné době nemuseli s pracemi vracet. To ale mnohdy realizaci prodlužuje, právě kvůli té koordinaci.
Jak velkou změnou bude nový způsob poplatku za odpad?
Změna je to určitě velká, ale hlavně bych chtěla zdůraznit, že tím pro nás práce s odpadem nekončí. Je to mimo jiné jeden z kroků k tomu, aby byl ve městě větší pořádek. Ten dlouhodobý nadřazený cíl je udržitelnost životního prostředí, a to je jistě úkol v zájmu nás všech. Navíc je třeba připomenout, že i po zavedení paušálního poplatku pro občany bude město za odpady doplácet kolem 18 milionů korun.
Co bude pro město v příštím roce nejvýznamnější?
Máme před sebou v roce 2022 jedno velké téma a vnímám to tak, že pokud se nepodaří udělat poslední a největší krok, tak na hodně dlouhou dobu to téma zůstane jen tématem a přáním. Jde o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Během roku 2021 jsme se posunuli k poslednímu kroku. V druhé polovině června by mělo v Rusku padnout rozhodnutí, jestli se světové dědictví UNESCO obohatí o náš zápis. Ta jedinečnost chmelařské krajiny je nezpochybnitelná. Spíše jde o to, abychom téma uměli podat tak, aby to vyhovovalo představám světového dědictví.
Z dostupných informací se zdá, že upravená nominace Žatce a okolní chmelařské krajiny má na zapsání slušnou šanci…
Vypadá to nadějně. Stín možná může vrhat to, co zaznělo na listopadovém celosvětovém setkání UNESCO. Z těch debat vyplynulo, že země, které se staly členy v posledním období, mají trochu jiné základní vnímání cíle UNESCO. Ten byl původně spíše o tom, aby se chránila unikátní místa celosvětově. Nové země mají filozofii jinou, nadřazují spíš národní zájmy. V minulosti bylo běžné, že doporučení výboru ICOMOS (mezinárodní odborný poradenský orgán – pozn. red.) bylo většinou přijímáno. Teď svůj tlak začíná prosazovat lobbing ekonomicky silných nových zemí.
Takže i když Žatec a Česká republika udělaly, co mohly a měly za úkol, tak není žádná jistota zápisu na Seznam světového dědictví?
Jistotu nemáme. Ale je dobré si uvědomit to spojení Žatec a Česká republika. Nám se zdá, že jde jen o Žatec. Ale je to nominace České republiky. Nositelem nominace je ministerstvo kultury, odborným garantem je Národní památkový ústav a my jsme tím středobodem. Ale je to vyvážený zájem a jde o národní návrh, který je důležitý a prestižní pro celé Česko.
(Tomáš Kassal)