ČR - Dlouhá zima, nedostatek světla a chmurné počasí má vliv nejen na lidský metabolismus, ale odráží se také na psychice. Řada lidí tak během dlouhé zimy trpí depresemi, přejídáním a přibíráním na váze. Během února pak únava i špatná nálada vrcholí, daří se chřipkám i nachlazením, imunita je oslabená.
Zároveň se začátkem roku vrcholí frustrace z rostoucích povinností v zaměstnání, doléhají dluhy Vánoc, většina lidí se také potýká s nechutí dodržovat svá novoroční předsevzetí, váha tak často dál narůstá a sebevědomí i nálada jsou na bodu mrazu. A nepřidávají tomu ani krátké dny, nedostatek slunečního svitu, nízké teploty a počasí celkově. Zimní deprese jsou tak během února na pomyslném vrcholu.
Nejčastější příčinou zimní deprese, zvané také jako SAD (sezonní afektivní porucha - Seasonal Affective Disorder), je nedostatek světla. Porucha nejčastěji postihuje dospělé mezi 20. až 40. rokem věku. Projevuje se smutkem, únavou a podrážděním, které doprovází snížená schopnost se soustředit. Na vině jsou především chybějící sluneční paprsky, které mimo jiné zásobují lidský organismu vitamínem D. „Vitamín D je nepostradatelný nejen pro zdraví našich kostí a zubů, ale pomáhá udržovat zdravé také naše svaly, srdce, mozek i imunitní systém. Do značné míry je na něm závislá i naše dobrá nálada,“ říká MUDr. Michaela Vančatová. Americké průzkumy například ukazují, že nejméně trpí depresemi lidé na Floridě, naopak vyšší deprese vykazují například Kanaďané. Důvodem je právě množství denního světla a slunečního svitu.
Dostatečnou dobou pro přirozenou tvorbu vitamínu D v našem těle je deset až patnáct minut na slunci. Vybíhat za slunečními paprsky v zimě je ale složité. Náladu, s jakou se probouzíme, v jaké pracujeme, nebo se učíme, i večer usínáme, může ovlivnit i délka pobytu na samotném denním světle. „Našemu tělu dlouhodobě nesvědčí pobyt pod umělým osvětlením, ve kterém často pracujeme nebo se učí děti ve školách. Dynamika umělého osvětlení je téměř nulová a nedokáže tak nahradit spektrum barev denního světla, které se v průběhu dne mění a ovlivňuje i naše metabolické procesy. Dlouhá zima je tak často impulsem pro řešení nedostatku světla v interiérech, nejen v potemnělých místnostech domácností, ale také na pracovištích nebo ve školách. Denní světlo lze do místností přivést nejen okny, ale také světlíky nebo pomocí světlovodů,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.
