Lounsko a Žatecko - Česko, spolu s mnoha dalšími zeměmi Evropy, má za sebou zatím nejbouřlivější den zimy 2019/2020. Postarala se o to hluboká cyklóna, kterou němečtí meteorologové pojmenovali jako Sabine. V západní Evropě, resp. na Britských ostrovech, v Nizozemsku a ve Francii se zase dočkala jména Ciara (meteorologové těchto čtyř zemí si hluboké cyklóny pojmenovávají po svém, pokud se i čeští meteorologové v tomto ohledu někdy v budoucnu osamostatní, začne to být trochu nepřehledné...). Na území Česka nárazy větru dosáhly až takřka 200 km/h, a to na Sněžce. Jak tomu bylo na severozápadě Čech?
Ve smyslu Podkrušnohorské oblasti byl nejsilnější náraz větru zaznamenán v Ústí nad Labem, přesněji řečeno na stanici ČHMÚ v Kočkově, tedy v podstatně nad samotným Ústím, a to 122 km/h. Takovýto vítr je charakteristický pro hurikán první kategorie na Saffirově-Simpsonově stupnici, nicméně v případě hurikánu jde o průměrnou (stálou) rychlost větru, nikoli nárazovitou. S jakými nárazy se potýkala ostatní podkrušnohorská města?
- Chomutov: až 101 km/h
- Most: až 94 km/h
- Děčín: až 92 km/h
- Žatec: až 80 km/h
- Teplice: až 68 km/h
Zpočátku nicméně fungovala obrana ze strany Krušných hor. Příkladem v neděli 9. února ve 20 hodin Klínovec, podobně jako další krušnohorské vrcholy, odolával nárazům o síle kolem 90 km/h, zatímco takový Most hlásil bezvětří. Nebyl ale sám, hodnoty mezi 0 až 5 km/h byly naměřeny i v Děčíně, Teplicích anebo Žatci. Pravdou je, že nejbouřlivější povětrnostní podmínky panovaly při intenzivních přeháňkách (sestupné proudy), bouře Sabine sama o sobě byla Krušnými horami dosti „ochočena“.
Nejen z mosteckého Hněvína je poměrně dobře vidět Milešovka. Její anemometr (větroměr) v pondělí 10. února v poledne registroval náraz 162 km/h, což byl největší extrém v rámci celých severozápadních Čech.
Větry budou nejen obyvatelům Ústeckého kraje dělat společnost i v nejbližších dnech, postupně, spíše rychle se však budou zklidňovat. Jinými slovy – to nejhorší je již za námi. Co nás čeká a nemine?
ÚTERÝ 11. ÚNORA
Pokračující západní až lehce severozápadní oceánské proudění s sebou přinese nárazy větru o rychlosti 50 až 80 km/h, konkrétně na hory, jinde už se toho moc dít nebude, co se větru týče. Obloha povětšinou polojasná až oblačná, přechodně polojasná až skoro jasná, zkrátka podobně jako v pondělí, tentokrát už ale bez přeháněk hrajících si na bouřky (s výjimkou noci a brzkého jitra). Nejvyšší odpolední teploty okolo 1 až 5 °C, ráno v minimu kolem 3 až -1 °C.
STŘEDA 12. ÚNORA
V nočních hodinách se nad jižní Francií bude nacházet střed tlakové výše. Moc dlouho tam nezůstane, pozdě večer ho najdeme nad Balkánským poloostrovem, přesněji nad pomezím Srbska a Rumunska, plus minus. Nevydá se tam přímo, tzn. přes Itálii, nýbrž mírným obloukem, tzn. přes Alpy. Severní okraj této tlakové výše tím pádem zabrousí do českého vzdušného prostoru, ani na horách již tedy vítr nebude vzbuzovat přílišné vášně. Mraků nicméně moc neubude, opět převážně polojasno až oblačno, dočasně (jak se budou mraky honit) polojasno až skoro jasno. Srážek pramálo, spíše žádné. Nejvyšší odpolední teploty okolo 2 až 6 °C, ráno v minimu kolem 2 až -2 °C.
ČTVRTEK 13. ÚNORA
Noc se ponese v duchu invaze. Ne u nás, nýbrž na Britských ostrovech. A řeč je o tlakové níži, která k Britským ostrovům dorazí z Atlantiku. Ve večerním čase se její střed bude nacházet někde nad severním Německem, plus minus, tedy ne moc daleko od nás. Naštěstí půjde o vyplňující se (zanikající) tlakovou níži, a tak se repríza Sabine konat nebude. Oblaků bude méně, ráno to vypadá na jasno až skoro jasno, hlavně na trase Teplice – Děčín, poté přibude oblačnosti vysokého patra, později i středního a nízkého, ale to už bude většina dne za námi, takže... Nejvyšší odpolední teploty okolo 3 až 7 °C, ráno v minimu kolem 1 až -3 °C.
Prozatím se zdá, že opakování Sabine proběhne, a to v noci ze soboty na neděli, zejména v první polovině nedělního dne. Třeba se ale do té doby ještě situace změní. A když ne, alespoň si lze snadno představit, jak to bude venku vypadat.
Nahlédneme-li do dlouhodobých výhledů, které jsou pravda o ničem, nadvláda tlakových výší a tím pádem stálého počasí by se měla obnovit okolo 20. února. Asi netřeba říkat, že ve zbývajících ani ne třech týdnech zimy 2019/2020 (ano, ano, astronomické jaro začíná až koncem března...) zima s největší pravděpodobností nedorazí. Asi potom skočíme rovnou do léta...
