ČR - Tichým zabijákem se nazývá plyn, který je jedovatý, lehčí než vzduch. Je to oxid uhelnatý. Zvláště nebezpečné jsou nevětrané malé místnosti, jako jsou například koupelny s hořící karmou.
Pokud se při hoření plyn dokonale nespaluje, vzniká oxid uhelnatý. Protože je lehčí než vzduch, hromadí se v horních vrstvách. Člověk, který se například delší dobu koupe ve vaně a pak se najednou postaví, se ve větší výšce nadýchá koncentrovaného oxidu uhelnatého. Může se mu zatočit hlava a záleží pak na okolnostech, zda se mu podaří dostat se z vany včas nebo ne.
Oxid uhelnatý je jedovatý plyn, který je lehčí než vzduch, se vzduchem tvoří výbušné směsi. Oxid uhelnatý se váže na červené krevní barvivo a vytváří tzv. karboxihemoglobin v důsledku toho se kyslík nemůže dostat do těla. Tady je totiž problém, že oxid uhelnatý není vidět ani cítit. Lidé mohou pozorovat bolest hlavy, malátnost. Oxid uhelnatý ovlivňuje nervový systém.
Oxid uhelnatý (CO) vzniká neúplným spalováním různých paliv, včetně uhlí, dřeva, dřevěného uhlí, oleje, petroleje, propanu či zemního plynu. Zařízení poháněná spalovacími motory, jako jsou přenosné generátory, automobily, sekačky na trávu také produkují oxid uhelnatý.
Co se člověku může stát
Karma při ohřevu vody spaluje kyslík, který si nasává z místnosti. Zároveň se z nedokonale spáleného plynu uvolňuje kysličník uhelnatý, který se váže do krevního barviva člověka a zabírá tam místo kyslíku, který postupně vytlačuje. Člověk zmalátní, syčí mu v uších, buší mu srdce, může usnout nebo omdlít, zvracet, může ho bolet hlava. Při delším pobytu v místnosti nastává bezvědomí, zástava oběhu a smrt. Zimní počasí riziko násobí, protože ze špatně odvedeného kouřovodu se navíc spaliny mohou inverzí částečně vracet zpět do bytu. Otrava přichází, jak po dlouhodobém vystavení jedu, tak po krátkodobém pobytu ve „vysáté“ místnosti.
Jak se vyvarovat nebezpečí
Nejlepší prevencí je samozřejmě dobře provedené odkouření karmy a pravidelné kontroly. Péče o bezpečnost svoji a osob blízkých by měla být jedním ze základních zájmů a odpovědností každého občana. Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty kontroly plynových spotřebičů a spalinových cest. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava oxidem uhelnatým. I zkontrolovaný a seřízený spotřebič se tak může stát příčinou otravy. Informace o správné instalaci a požadavcích pro provoz a revize spotřebičů jsou uvedeny v návodu výrobce a provozovatel tepelného spotřebiče by je tak měl mít k dispozici.
Současný trend omezování tepelných ztrát u obytných budov vede k tomu, že uživatelé bytů utěsní okna a dveře svého obydlí takovým způsobem, že se nedostává vzduchu pro spalování v plynovém spotřebiči. Proto je nutné při jakýchkoliv i drobných stavebních úpravách (např. i výměna vnitřních dveří apod.) mít na paměti, že každý spotřebič, ve kterém dochází ke spalování paliva, musí mít zajištěný i dostatečný přívod vzduchu. Při nesprávné údržbě nebo provozování tepelného spotřebiče může vznikat nedokonalým spalováním oxid uhelnatý.
Nechejte se varovat
Pomoci vám mohou detektory CO, které by měly být instalovány v souladu s pokyny výrobce. Doporučujeme, aby byl jeden detektor CO instalován na chodbě mimo ložnice, v obývacím pokoji a v každé ložnici vaší domácnosti.
Nebezpečná koncentrace oxidu uhelnatého začne být při překročení 100 jednotek ppm. Většina hlásičů oxidu uhelnatého spouští poplach již při 70-80 ppm. Hladina překračující 150-220 ppm je již životu nebezpečná.
