Žatec - Speciální výstavu k 30. výročí Sametové revoluce připravilo Regionální muzeum K. A. Polánka. Expozice s názvem Žatecký listopad a co přišlo poté se věnuje především událostem v Žatci. Návštěvníci ji mohou vidět až do 2. února 2020.
Výstava prostřednictvím fotografií, plakátů, dokumentů i dalších artefaktů připomíná žatecké události z listopadu 1989 i z následujícího roku. V něm proběhly první svobodné volby, ale došlo i k dalším událostem. Například k natření populární tanku v Podměstí na růžovo, v čemž Žatec dokonce o několik týdnů předběhl Prahu.
Na vernisáži výstavy promluvili i pamětníci listopadových událostí v Žatci. Vladimír Valeš popisoval svůj zážitek ze zatčení poté, co v kině na Moskvě přečetl pražské prohlášení studentů a Občanského fóra, i to, jak jeho přátelé před policejní stanicí v Dlouhé ulici skandovali za jeho propuštění. Zmínil i nejistotu příslušníků VB, kteří nevěděli, jak se vlastně zachovat. „Dnes to možná vypadá, že to byla legrace, ale my jsme měli opravdu strach,“ upozornil V. Valeš.
K organizátorům protestních akcí v Žatci patřil také Jaroslav Rosenkranz, který tehdy s dalšími lidmi vylepoval v ulici protikomunistické letáky. Jejich podstatnou část získal 23. listopadu u Lidového domu v Žatci. „Tehdy se tam konal Večírek pro pány, kam jako hosté přijeli zpěvák Karel Zich a fotbalista Ladislav Vízek. Po akci jsme s nimi diskutovali, dostali jsme další informace o pražských událostech. Auto měli plné letáků, které jsme přeložili k nám a pak to vylepovali,“ vzpomínal J. Rosenkranz.
Při diskuzi mezi pamětníky v rámci vernisáže došlo i na vzpomínky na generální stávku, která se konala 27. listopadu 1989 a v celé zemi při ní zněly sirény. V Žatci je spojena generální stávka také s tím, že na ni nesměli odejít zaměstnanci Městského národního výboru. Tehdejší předseda MěNV je v budově zamkl...
Odvahu tehdejších iniciátorů různých akcí zdůraznila i ředitelka muzea Radmila Holodňáková. „Všichni si zaslouží uznání, protože nikdo nevěděl, jak to bude dál a ten strach z následků nemohl chybět. Možná i strach způsobil, že se lidé báli události fotit, existuje velmi málo fotografických dokumentů z té doby,“ řekla ředitelka muzea.
Nová výstava, jejímiž hlavními autorkami jakou pracovnice muzea Milada Krausová a Monika Merdová, je tvořena materiály z archivu muzea, dokumenty od pamětníků a z velké části právě z archivu žateckého Občanského fóra.
Součástí výstavy je mimo jiné i vzpomínka na Jazz Klub Žatec a jeho hlavního představitele Pavla Škarýda. „Hudba byla specifickým druhem protikomunistického odboje. V Žatci je to spojeno s osobou Pavla Škarýda,“ připomněla Milada Krausová.
Tomáš Kassal
