Žatec - Stejnou tragédií jako české Lidice prošel Český Malín na Ukrajině. Před 75 lety obec českých osadníků nacisté vyvraždili a zapálili. Vzpomínka na malínské oběti se každý rok v červenci koná u památníku před žateckým městským hřbitovem. Stejně tak to bylo i letos, pieta se uskutečnila v neděli dopoledne.
Se svou zdravicí připomněl malínskou tragédii i český prezident Miloš Zeman prostřednictvím Petra Mužáka z kanceláře prezidenta. Miloš Zeman ve svém projevu zdůraznil, že na tragédii v Českém Malíně se nesmí nikdy zapomenout.
Ve stejném duchu hovořil u památníku před žateckým hřbitovem také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. „Zločin vždy zůstane zločinem a nikdy nesmí být zapomenut. Stovky nevinných zemřely jen proto, že šlo o Slovany, doplatily na velmocenské choutky jiného státu.
Nesmíme zapomenout ani na statečnost Volyňských Čechů, kteří tvořili jádro Svobodovy armády. Mnozí z nich položili život. Mají naši úctu a jejich památka si zaslouží, abychom si každý rok připomínali jejich oběti a abychom slíbili, že něco podobného už nikdy nedopustíme,“ řekl O. Bubeníček.
Český Malín na Ukrajině založili ve druhé polovině 19. století čeští přistěhovalci ze Žatecka, Lounska a Rakovnicka. Velká část Čechů z Volyně se po druhé světové válce vrátila do vlasti svých předků a usadila se v Žatci a okolí. Jedním z nich byl Bohumil Filípek, který jako jeden z mála přežil nacistické vraždění v Českém Malíně 13. července 1943.
Byl totiž tehdy v malínské nemocnici. Když pacienti viděli, co se v obci děje, schovali se do sklepa. Ani tam ale nebyli úplně v bezpečí. Jeden z nacistů hodil dolů granát. „Odrazil se asi dvakrát na schodech. Já tam byl skrčený uprostřed, tak mi spadl ke špičce nohy. A jak dopadl, trochu jsem do něj kopl. Odkulil se a já si v duchu říkal: Pane Bože, snad jsme šťastní, snad to nebouchne. A najednou granát třikrát prsknul, zakouřilo se a žahnul,“ vzpomínal po válce Bohumil Filípek. Výbuch zasáhl ruského vojáka, jedné ženě utrhl nohy a samotného Bohumila popálil.
Děsivých vzpomínek ale bylo víc. Přeživší pamětník pak totiž ještě viděl, jak umírají ostatní lidé, známí a sousedé. „Zahnali je do kostela, tam to polili a zapálili. Všechno hučelo, zrovna přišel vítr. Pak pršelo, to už bylo ale všechno srovnané se zemí,“ vyprávěl B. Filípek po letech.
Nacisté vtrhli do Českého a sousedního Ukrajinského Malína ten den brzy ráno. Údajným důvodem bylo napadení německých vojáky oddílem banderovců.
Nacisté část mladíků nechali odehnat dobytek a odvážet nakradený majetek. Skupiny mužů a žen pak odváděli do Ukrajinského Malína, kde zajatce zavřeli do kostela, školy a jiných budov, které polili benzínem a zapálili. Kdo se snažil utéct, toho zastřelili. Většinu starých lidí, žen a dětí odvedli vojáci zpět do Českého Malína. Prý je propustí. Místo toho je zavřeli do stodol a také upálili.
Celkem nacisté zavraždili čtyři sta lidí, 374 Čechů a 26 Ukrajinců.
