Hošnice – Maličká obec Hošnice, která spadá pod nedaleké Strupčice na Chomutovsku, si v sobotu 15. července připomene 820. výročí první písemné zmínky o obci.
Oslavy začnou na hošnické návsi ve 13 hodin. „Celá akce se ponese v duchu zemědělství, které bylo dříve nedílnou součástí obce. Návštěvníci se budou moci seznámit se současnou, ale i historickou zemědělskou technikou, hospodářskými zvířaty, řemesly, myslivostí a prací dobrovolných hasičů. Nebude chybět živá muzika, občerstvení, ohňostroj a dětské soutěže o ceny. Děti se mohou těšit na soutěže od 13 do 15 hodin. Tematické kostýmy jsou vítány," zve srdečně všechny zájemce o oslavy David Mareš.
První zmínka o Hošnicích pochází z roku 1203. V této době ves patřila k panství oseckého kláštera cisterciáků. V polovině 17. století se většina zdejších obyvatel živila zemědělstvím – pěstoval se tu převážně ječmen, pšenice, řepa, brambory a pícniny, poměrně významným bylo také sadařství, v něm převažovaly hrušně a švestky – a chovem dobytka, ovcí viní a drůbeže. Ve vsi byl také výčep piva. Ves dál žila poklidným životem, který přerušila až morová rána, která Hošnice postihla v roce 1680. Smrtící nákaza si zde vyžádala 7 lidských životů. Další léta pak opět plynula v poklidu a bez významnějších změn, další závažnější událost přišla až v roce 1746. Touto událostí byl velký požár, který zničil část vesnice. V druhé polovině 18. století Hošnice čítaly 17 domů, na místě již rozpadlého královského statku vznikla kovárna, ve které pracoval 3 dny v týdnu kovářský mistr ze Strupčic. Později byla tato kovárna stržena a na jejím místě byla roku 1846 postavena kaple sv. Víta. Školou ves patřila ke Strupčicím, v zimě anebo za špatného počasí se prý však hošnické děti chodily učit psát a číst do dílny jednoho zdejšího ševce.
Ve třicátých letech žilo v obci pouze 31 Čechů. Německých obyvatel zde tedy byla drtivá většina, přesto v Hošnicích oba národy vedle sebe žily v míru a přátelství. Situace se změnila až s nástupem Henleinovy nacistické strany, nacistická propaganda způsobila národnostní nesnášenlivost a obyvatelstvo ve vsi se rozdělilo.
Po válce se v obci mnoho změnilo. Zdejší kaplička byla zbořena, návesní rybník se změnil na požární nádrž a na východní straně obce vznikl zemědělský areál, který je však již dnes opuštěný. Při územní reorganizaci v roce 1960 Hošnice přišly po 110 letech o svoji samostatnost, když byly připojeny k Sušanům. Dne 1. 5. 1976 pak byly i s nimi připojeny ke Strupčicím. V současnosti již Hošnice vodovod mají, stále jim však ještě chybí kanalizace a čistírna odpadních vod. V roce 1999 byla provedena plynofikace vsi a pokládka telefonních kabelů včetně připojení na digitální ústřednu, následujícího roku zde byly vybudovány asfaltové komunikace. Od konce druhé světové války počet obyvatel ve vsi stále klesal, tento vývoj se však v posledních letech konečně zastavil, a naopak za posledních deset let počet obyvatel mírně vzrostl.
